Remusova pracovna - soukromé konzultace

[Jenny]

To mi je jasné, že ze začátku nebudete vědět, kam dřív skočit. Ale určitě se těšíte, že jo? Já malé děti miluju, jsou hrozně roztomilý a legrační. Mám tři mladší sourozence, nejmenšímu jsou teprve dva roky +pochlubí se mu s úculem - Neville se holt činil . Asistuje mu při všech těch testech a jde jí to docela dobře+ Některý lidi jsou fakt nezodpovědní +kroutí rozhořčeně hlavou+ A kde budete shánět pro něj krev? +doufá, že při tom nebude trpět žádné zvíře+ Remusi...? Myslím, že se začíná probouzet... +opatrně přidržuje neklidného tůňodava na vyšetřovacím lůžku+ Asi bychom mu měli dát další- +už nedopoví, protože zvíře najednou otevře oči a jak je ještě oblblé sedativy, skočí na Remuse, který se nad ním sklání s anestetickým lektvarem v ruce. A protože se tůňodav vyspal z toho, že předtím dostal nějakou okurku , zakousne ostré zoubky do Remusova ramene a začne mu hladově sát krev. Jenny vylekaně zaječí a snaží se zvíře odtrhnout od Remusova krku+

[Remus]

Ano, těším se. +pousměje se+ Rodinu jsem si přál velmi dlouho+ Vážně? Tak malinké? +podiví se+ Tak to budeš jednou připravená na svoje, všechno si na nich vyzkoušíš. +uculí se+ v krevní bance, nepotřebuje jí mnoho. +vysvětlí, je k ní napůl otočený, takže se k tůňodavovi otočí až moc pozdě, a jak po něm skočí, lektvar mu vypadne z ruky+ uh... +zasténá nad bolestivým kousnutím, zamrká a pokouší se bytost chytit za krk a stáhnout dolů, ale nedaří se mu to. vrhne se na zem, a snaží se dostat tu potvoru hlavou dolů+ když mu vyteče voda z dutiny, ztratí vědomí. +zachraptí bolestně+

[Jenny]

Tak konečně se vám to přání vyplní. Upřímně vám to přeju +usměje se na něj+ Jsou to zkušenosti k nezaplacení. To, že se umím postarat o malé děti, se mi určitě bude jednou hodit. Nebo kdybyste třeba někdy chtěli pohlídat ty vaše poklady, tak stačí jenom říct. Tedy, pokud se nebudete bát mi je svěřit +nabídne se s úsměvem. Chvilku vyjeveně sleduje ten zápas na zemi a pak se jí najednou vybaví něco, co se ve škole učili o tůňodavech. Postaví se před tvora, pozdraví ho formální ceremoniální úklonou a napjatě čeká. K její velké úlevě tůňodav před ní taky skloní hlavu v opětované úkloně a z prohlubně v hlavě se mu přitom vylije voda a on tím ztratí veškerou sílu. Teď už není žádný problém ho přemoct+ Neublížil vám? +ptá se ustrašeně Remuse, který se pomalu sbírá ze země a strká ochablého tůňodava do bezpečí klece+

[Remus]

Děkuji. +usměje se opravdu upřímně+ Ale většinu práce teď odvádí moje žena. +uculí se+ Troufla by sis na dvě najednou? +podívá se na ni pobaveně, a boj s tůňodavem mu dává celkem zabrat, dokud se mu tedy nevylije všechna voda z dutiny, pak už ho sundá v klidu, a přitiskne si ruku na ten kousanec+ Není to moc hluboké... +podotkne zamračeně+ naštěstí nejsou jedovatí. +setře si z krku krev a jednou rukou otevírá lékárničku, aby si to zalepil+ děkuji za pomoc. +pousměje se už trochu mírněji+

[Jenny]

Jasněže troufla. Jsem zvyklá hlídat i tři najednou +zasměje se a pomůže Remusovi zavřít tůňodava do přenosné klece a uspí ho kouzlem+ Ukažte, já se vám na to podívám +posadí Remuse na židli a začne se hrabat v lékárničce+ Svlékněte si tu košili +požádá ho a zatím si připraví na stůl věci potřebné k ošetření rány+ Nemáte zač děkovat, jsem ráda, že vám to ošetření mohu oplatit +usměje se na něj šibalsky+

[Remus]

Tři najednou, to je trochu děsivé i pro mě. +zasměje se a sykne, jak si přitom pohybu trochu roztáhne ránu+ ale ne, steklo mi to na košili... +zamračí se nespokojeně, a jednou rukou si trochu neobratně košili stáhne z ramen+ měl by tam být dezinfekční lektvar, a nějaké obvazy a náplasti. +naviguje ji aspoň slovně+

[Jenny]

Já jsem zvyklá. Jako nejstarší se musím starat o ostatní +bere to jako samozřejmost+ Já vám to pak přeperu +mávne nad tím rukou. Přistoupí k Remusovi s dezinfekcí v ruce a neodpustí si sjet hodnotícím pohledem jeho polonahé tělo+ Posilujete? +zeptá se zvědavě, když vidí ty vyrýsované svaly na pažích. Skloní se k němu a vydezinfikuje mu ránu nad klíční kostí+ Ani to nebude potřeba šít. Ošetřím vám to náplasťovým stehem. Nezůstane vám ani jizva. Ne že by to mělo vůbec nějaký význam +dodá s úculem, když sjede očima po jeho kůži, zbrázděné křižovatkami starých jizev. Opět se k němu skloní a pečlivě mu zafixuje ránu náplastí, aby se neotvírala+

[Remus]

Nekde bych tu mel mit nahradni obleceni, pro pripad, ze se pri praci uspinim... +vzpomene si+ obcas. +pripusti na tu zvlastni otazku, v tehle situaci se prece jenom citi trochu rozpacite, ackoliv stipani dezinfekce mu rychle myslenky prerusi+ neni to velka rana, ale jizvy mi nevadi.+pousmeje se, jakoze co se da delat, koneckoncu to vidi sama+ dekuji. +ohmata si opatrne okraj naplasti+

[Jenny]

+cítí jeho rozpaky a trochu se zastydí, že ho tak očumuje+ Omlouvám se... jen mě zajímalo, jestli máte tak silné paže jenom z toho běhání při úplňcích, anebo i cvičíte. Ale moc hezky se na to kouká +uculí se nevinně+ Jo, to vidím... přiznávám, trochu mě zaskočilo, kolik máte těch jizev. Proč si je nenecháte odstranit? Existují přece kouzla, která je umí beze stopy vyhladit +pak si toho všimne. Skloní se níž a přejede pozorně prsty po vybledlých škrábancích+ Ehm... to nejsou normální jizvy... že ne? +dojde jí to konečně+

[Styx Lupin]

+protože se cítí trochu provinile, jak se večer chovala k Remusovi a taky za to, že odsuzovala Jenny, aniž by ji vůbec poznala, rozhodne se to napravit tím, že se přijde Remusovi osobně omluvit do práce a rovnou se s tou jeho novou kolegyní seznámit. Když ho nenajde v kanceláři, zamíří dolů do sklepa a vtom uslyší z ošetřovny tlumený hovor. Vstoupí do otevřených dveří... a zůstane v nich stát jako opařená. Zírá na tu scénu před sebou. Remus svlečený do půli těla a mladá dívka, sklánějící se důvěrně k němu a... - Styx zamrká, jestli vidí dobře - ...hladící jejího muže po nahé kůži. A on si to klidně nechá líbit. Styx zalapá po dechu, čímž na sebe nechtěně upoutá pozornost. Otočí se na podpatku a beze slova rychle zamíří pryč+