Francie - dům Fabienovy matky

[Tirage]

Nicol: slyší "svatební" a zrychlí úprk na maliny.

[Isamun]

Molly: jde za ní úplně náměsíčně, neb nemá dorozbaleno, natož aby si dárečků užil. spolkne větrníček, co má v ruce. no, snad ani ne. dáme si něco jinýho. ať králíček neúpí. řekne tiše Molly. tak rychle balit! kde to vázne? tlačí ji po schodech nahoru, ruce na jejím zadečku.

[Tirage]

položí babdasku - snad pětilitrovou - malin do chladu a mrkne se po Nicol.
Nicol: Molly tu ještě není - stihnu to šoupnout do trouby, nebo raděj až po šatech? Fab si šel odpočinout. a slíbil, že Sama kdyžtak vystřídá večer ve čtení. a Sam by byl rád, kdybyste si vybrala tu knihu. říkla, že si máme vybrat my všechny, ale myslím, že vám chce udělat radost.
trochu se ošívá a občas zabloudí rukou k cucflekům.

[Nicolette]

Tir: 1Vynoří se ze špajzu, kde přerovnává marmelády.+ Nech to na večer, zlato. Isamun je moc hodný. Už jsem vybrala Vraždu na golfovém hřišti. Ta je moje oblíbená. Molly určitě přijde za chviličku. Šla zabalit s Isamunem batoh na tu jejich výpravu. Dáš si se mnou zatím čaj?+ Odnikud jakoby vykouzlí konvici s horkým čajem a pak se zaměří na Tiragino neobvyklé chovámí.+ Co se stalo? Pokousalo tě snad něco? V malinách je spousta mravenců...+ starostlivě jí jde prohlídnout krk.+

[Tirage]

Nicol: ano. čaj si dám ráda. na starostlivý dotaz jako na povel zvedne obě dlaně ke krku a zakryje si modřiny. nervózně a rozpačitě se usmívá a koktá. mravenci? ne. ne, mravenci ne. neví, kam s očima.

[Nicolette]

Tir: +S mateřskou něho jí odendá ruce s krku a když vidí to nadělení, rozesměje se jako malá holka.+ Ne, to tedy nebyli mrqavenci! To nechce čaj!...+podá jí skleničku vína, které má vždy při ruce.+ Doufám, že je na tebe hodnej, ten můj...teda vlastně spíš tvůj pošuk!...Měla by sis na to dát jitrocelý obklad. Jestli chceš, udělám ti ho!

[Tirage]

Nicol: zrudne jak vlčí mák. je moc ráda, že to Nicol vzala takhle, ale stejně je jí trošku trapně. je... hodnej. mám ho... máme se rádi... moc. řekne tiše. a usměje se. a kývne, že obklad chce. ano, děkuju. a napije se stejně čaje, nějak jí z toho všeho vyprahlo.

[Nicolette]

Tir: +Vyjde ven francouzským oknem a hned u prvního záhonu růží natrhá potřebný jitrocel. Přiloží ho Tir na krček a ováže hedvábným šátkem, který si stáhne sama z krku. Zamumlá nějaké kouzlíčko a ukáže Tir na kanape, aby si sedla.+ Za chvilku to bude pryč. On Fabienův otec...tedy myslím opravdu otec byl taky takový...divoký+ teď zase zrudne ona.+ Tak kde je ta Molly? +snaží se zamluvit trapnou chvilku.+

[Tirage]

Nicol: naprosto ji dojme, jak se o ni Nicol stará a taky, že vypráví o svém mládí a Fabienově otci. něco jí cinkne - zvláštního, až podezřelého, ale nedokáže to uchopit. ví, že její manžel zemřel, když byl Fab malý a že teď žije s Honorém. i přes něco v Nicolettině hlase, co naznačuje určitou nesrovnalost, si myslí, že je to právě v tom. a je tak dojatá, že tohle neřeší. Nicol ji připomíná něco z Fabiena a když jí ošetří, dá vlastní šátek, Tir ji na chvilku chytí kolem krku a přitulí se. je to spontánní reakce na její laskavou péči. pak se jí přeci jen zdá, že to třeba přehnala a tak se chytí řečí o Molly. sice se trochu stydí, když jde o ni, ale když jde o Moll a Sama, má pusu pěkně prořízlou .
myslím, že když na to příjde, tak je Sam tyky divoký. je to docela kliďas, spíš se vytočím já, než on. ale když jde o Molly... usmívá se a zvedá obočí.

[Nicolette]

Tir: +Maličko jí zaskočí Tiragina reakce, ale zaskočí jí hezky. Má strašnou radost z toho, že Fabien má dívku, která má ráda i ji a i když neví nic o Tiragině minulosti, instinktivně jí věnuje svou mateřskou lásku a péči. Připadá si v tu chvíli trošku trapně a staře, ale hladí tir těch pár vteřin po zádech a pak zrudne stejně jako ona. Konverzace o Samovi a Molly jí to též ulehčí.+ Pořád mi to připadá nějaké nepatřičné, že Molly s někým chodí tak normálně...a nedovedu si ji představit ...no, jak bych to řekla...ale měla jsem dopoledne tu čest vidět...+zakašle a rozesměje se.+ Ano, Isamun byl docela divoký! +Významně pozvedne obočí a mrkne na tir.+