II. Hříšný ples

[Nesmrtelný]

Sam: Žárlivost je kořením lásky a vztahu +souhlasí s ní+ Opravdu? To že nějakou ženu miluji, nutně neznamená že je to má žena a že na ni mám právo. Pak na ni dávám pozor, i když z vlastní vůle či z nutnosti patří jinému. Je to sledování? +zeptá se z úsměvem+ Do oddílu tajné přidej taky masáž tvých unavených nohou +broukne jen tak na půl úst aby ho slyšela pouze ona a odvede ji k nejbližšímu místu k sednutím. Sám se ale hned neposadí, dokulhá pro lahev vína a dvě sklenice, po cestě ještě štípne tác s jednohubkami+ Myslím že hosté začínají být pomalu společensky unaveni, tak nám jistě něco málo indiskretního odpustí +nalije jim víno+

[Ares]

Lana: Ne, to jsem skutečně neviděl, ani nečetl. nakrčí trochu čelo. To, že se jí měl ozvat on, je nejspíš pravda, ale přiznat to nehodlá. Já se jenom málokdy dělím, ale nevěděl jsem, že bys o to stála. řekne po chvilce a zamyšleně si ji prohlíží. Ale možná bys mohla udělat první krok ty a podělit se. kývne hlavou k Fred. Já mám zájem o úplně jinou ženu v této místnosti. řekne s tajemným úsměvem. To není pravda, že jsem ti nekoupil kytku. ohradí se. Už jsi zapomněla na tu kytici růží, co jsem ti nechal poslat?

[Rebecca Altamirano]

Becca: +odtáhne se, když vidí její pohled+ Já to beru, krásko. Ale jsem Smrtijed a ti nevěří ani vlastní matce +vysvětlí+ Tak to se budu moc těšit +mrkne na ni a změní téma+ V jakých zbraních se cítíš nejvíc jistá? +vyzvídá+ Abych věděl, v čem se mám pořádně procvičit +ušklíbne se vesele+

Však já vím. Usměje se, aby věděl, že se nezlobí. Ale já nejsem tvoje matka. Zamrká na něj uličnicky. V jakých? Mno... nejraději mám japonské katany a pak samozřejmě střelné, ale neboj, střílet po tobě nebudu. Uculí se pobaveně. Jakžtakž zvládnu i středověké meče, ale opravdu nerada. Vypadám s nimi totiž malinko směšně a dost...nápadně. Ušklíbne se. Takže je používám, jen když nic jiného není po ruce. Napije se. A na jaké si potrpíš ty? Pohlédne na něj zvědavě.

[Samantha Wood]

Nesmrtelný: +poslouchá ho a pak chvíli nad jeho otázkou přemýšlí+ Myslím, že to se dá označit spíš za starost, než jako sledování +usměje se a s vděkem si sedne+ Výborně, to se nám ten seznam hezky rozrůstá+ culí se od ucha k uchu a rozhlídne se kolem sebe+ Asi máš pravdu, ale jelikož jsem host a ještě né moc známý host, musím se chovat slušně. Ještě aby si mě spojovali s nějakým skandálem +řekne naoko pohoršeně, ale v očích jí zajiskří zájmem+ Děkuji +vezme si od něj sklenku+

[Remus Lupin]

Remus: +rozesměje se z plna hrdla na to jeho špatné odbočení (lach, málem jsem spadla ze židle:D)+ To by se přece nemohlo stát, vlci mají výborný orientační smysl +obejme ho kolem pasu a vzhlíží spolu na město jako na dlani+ Hned jsem si to myslela. Ty patříš do lesa, do přírody, tam jsi doma. A po té zimní procházce +vzpomene si na tu vánoční akci u jeho srubu+ se ti vůbec nedivím. Nemám moc ráda zimu, ale tady by mi to střídání ročních období a hlavně sníh asi chyběly. Je sice příjemné koupat se v únoru v moři a procházet se za teplých nocí, ale vydržela bych to jen na krátkou dobu. Začalo by se mi stýskat po tom našem rozmarném podnebí +ušklíbne se+ Ostatně, kdyby mi u nás mráz už lezl na nervy, můžu se sem přijít kdykoliv na pár dní ohřát, že? +uculí se a pak ji zaujme něco v jeho slovech+ Ty bys chtěl podniknout nějakou objevitelskou cestu? Kam tě to láká? +vyzvídá a pak se nakloní přes zábradlí a podívá se dolů na ty malinkaté lidičky+ Tak co, zahalekáme si jako muezinové? Nebo zavyjeme? +rozesměje se+

(:D)
No, to mají, ale strč je do malého prostoru, to jim z toho jde hlava kolem...*pochechtává se* myslíš rozmarné anglické počasí se svým deštěm a mlhou? Hm..ale opravdu by mi tohle stálé teplo nedělalo dobře...ale jako takový výlet, proč ne.*přikývne na její otázku a tak nějak automaticky ji hladí po zádech* no...přemýšlel jsem, že bych se vydal..tak trochu služebně...*uculí se* nemůžu se starat o obchod s tvory jen od stolu, v těch zaprášených pergamenech mnohé věci chybí...a pak, abych se přiznal, nebaví mě už vysedávat jen v pracovně, na to jsem byl příliš dlouhou dobu na cestách...*pozoruje pohyb dole* no...copak já vím, co oni to vlastně halekají? Arabsky neumím....ale výt...*zachechtá se a skutečně zvedne hlavu a vydá ze sebe zavytí, které i přes jeho lidskou podobu zní malinko děsivě, jak se v zabarvení hlasu ozývá i vlk v něm*

[Styx]

Remus: +trochu zvážní, když Remus začne o služební cestě+ Jo, to chápu, chceš zvěř sledovat v jejich přirozeném teritoriu, pozorovat jejich zvyky, jak se chovají mimo zajetí, abys mohl těm svým svěřencům poskytnout to nejlepší prostředí. Je vidět, že máš ta svá zvířata rád +kouká zaujatě na hvězdy, aby zamaskovala smutek a obavy ve tváři+ A... kdy odcházíš... na dlouho? +vyzvídá nenápadně a ze zamyšlení ji vytrhne Remusovo zavytí. Trochu se cukne, ale pak se hlasitě rozesměje a chmury z tváře ji jako kouzlem zmizí+ To bylo přímo ukázkové +pochválí ho nadšeně a nakloní se přes zábradlí+ Podívej se na ty vyděšené lidi tam dole +rozesměje se, když vidí, jak dole všichni vylekaně zvedají hlavy nahoru a zjišťují, co to bylo a odkud to přišlo+

[André Bourson]

Sam: Taky mě fyzická práce uvolňuje. Nedokázal bych sedět celý den v kanceláři u počítače a pracovat hlavou. Potřebuji otevřený prostor, fyzickou aktivitu, akci, vzrušení, napětí. Tedy... donedávna tomu tak bylo +opraví se a radši rychle přesune ruku dozadu+ Pracuji... pracoval jsem v jedné... tajné organizaci jako osobní strážce. Chránil jsem jejich nejvyšší představitele a taky osoby, důležité pro řád +tiše si povzdechne+

[Tony Dolohov]

Becca: Katany? Tak ty mě bůhvíjak neokouzlily, i když v mé sbírke by se nějaká našla. Ale byl to spíše dárek, než abych si ji pořizoval sám. Mám ji jvystavenou ve vitríně, ani s ní necvičím. Propadl jsem evropským středověkým zbraním, mečům, šavlím a hlavně krátkým zbraním. Dýky a nože, ty mě přímo fascinují. Rád bojuji hodně zblízka. Trénuji hlavně s meči +naposled potáhne a pak típne doutník do popelníku a vydechne poslední zbytky kouře z plic+ Tedy... nevím, krásko, jak se shodneme ve zbraních +ušklíbne se+

[Samantha Wood]

Morsmordre: Tak tu fyzickou práci máme společnou, ale já neměla tak zajímavou, nebezpečnou a akční práci. +zasměje se+ No na vinici je mnohem klidněji, tak se ti moc stát nemůže, je to uklidňující. ale změna je život. +když mluví, pozná, že se zase zeptala na špatnou věc a aniž by si to uvědomila, místo masírování přejde do pohlazení, jak se ho podvědomě snaží utěšit+ No tak co se stalo, to se stalo, je čas jít dál a jak už jsem říkala otvírají se ti jiné možnosti. takové na které by jsi dřív ani nepomyslel +uvědomí si co dělá, trochu se lekne a dokončí masáž+ Tak teď by jsi měl mít na chvíli pokoj od bolavých zad + přesune se zase vedle něj a jen tiše sedí a pozoruje oblohu+

[Regulus Black]

Regulus: Ano, je to jako ráj na zemi, to je pravda. Ale myslím, že na svých cestách po světě jsi takových rájů musel vidět nespočet. Moc by mě zajímaly tvé zážitky z cest. A myslím, že jich musíš mít opravdu hodně. Nechtěl bys mi o nich někdy povídat? +otře si mokrou tvář dlaní+ Nevrátíme se už zpátky?

Moc rád ti to budu vyprávět. Jako pohádky na dobrou noc. Každý večer příběh z jiného kouta světa. Usměje se vesele, je moc rád, že se mu rýsuje šance vidět ji častěji. Jo, poplaveme už zpátky. Co kdyby byla po tobě sháňka. Zasměje se, otočí se a pomalým tempem plave vedle ní ke břehu.