Ložnice v podkroví

[Styx]

Co bych jen měla chtít za tak vyčerpávající odpověď +prohlíží si ho+ Vezmu si kousek tebe +vzepře se na lokti a skloní se nad jeho obličej. Spojí své rty s jeho a jemně se jich dotýká a vychutnává je, po chvíli mu vklouzne jazýčkem mezi zuby. Okupuje mu ústa a něžně si hraje s jeho jazykem, dokud se v obou nezačne probouzet dřímající touha. Pak se od něj schválně odtáhne, i když je to docela těžké, a koukne mu do očí+ Proč právě já... čím jsem zaujala vlka samotáře? +zasune mu dlaň pod tričko a bloudí mu po nahé kůži, aby se mu lépe přemýšlelo+ To je další soutěžní otázka +usměje se+

[Remus Lupin]

*nastavuje jí rty a vychutnává si polibek, musí v sobě potlačit nespokojené zavrčení, když se jejích rty zase rozpojí*hm..protože jsi jako správná Karkulka vlka ulovila...*mžikne na ni veselým pohledem* dokázala si mě vytáhnout se svého doupěte, zaujmout, přesvědčit mě, že ti mohu věřit ve všem...a pak, který vlk by se za takovou, jako jsi ty, neotočil..to by musel být slepý, nebo impotentní..*zavrtí hlavou*

[Styx]

+napjatě poslouchá jeho důvody, proč je s ní, na rtech se jí přitom usadí jemný úsměv+ Impotentní vlk? Tak o takovém jsem ještě neslyšela. To by ho asi smečka rychle vypudila +rozesměje se a pak ho něžně políbí jako odměnu za jeho slova+ Věřím ti, že jsi mi řekl pravdu. Tak... co to bude tentokrát? +culí se, baví ji to+

[Remus Lupin]

no, když jsi to tak hezky navrhla, tak tedy si vezmu zpátky tu košili...ale hezky po "mudlovsku"*mrkne a pomalu ji z kousku oblečení vysvlékne, každý kousek odkryté kůže políbí* tak..jsi na řadě...*zamumle jí do ramene*

[Styx]

(technická, on je na řadě;))

+sleduje jeho prsty, jak pomalu rozepínají knoflíček po knoflíčku a postupně odhalují kůži a je vděčna za to, že nemá tričko. Nemíní tam ale ležet sama nahá a stáhne Remusovi tričko, i když není na řadě. Přisaje se ústy k jeho nahé kůži a udělá mu pár růžových flíčků po hrudi do tvaru srdíčka:)+

[Remus Lupin]

(kurnik, a to jsem nic nepila:D)

*tiše se rozesměje a hladí ji ve vlasech* nepředbíháš trošku? raději mi pověz...*chvilku přemýšlí* co tě vůbec přivedlo sem, do těchto končin...a odkud...jen málo, nebo spíš nic, nevím o tom, odkud jsi, co jsi dělala předtím, než ses přišla...*zadívá se na ni*

[Styx]

Copak se to dá vydržet? +uculuje se omluvně, ale poslušně si zase lehne vedle něj a dá chvíli pokoj, když si Remus chce povídat. Tato hra na pravdu ji baví čím dál víc+ Jsem opravdu ráda, že tě to zajímá, ale nebude to moc veselý příběh +založí si ruce za hlavou a udělá si pohodlí na to vyprávění+ Pocházím z Francie, z Auvergne – odtud i mé jméno – ze starého šlechtického rodu. Mí prapředkové byli templářští rytíři a tento titul se v naší rodině dědí dodnes. Jsem strážkyní Tajemství věků, je to dědičný úřad. Byla jsem na to připravovaná vlastně už od dětství. Víc ti o tom nemohu prozradit +pokrčí omluvně rameny+ Mí rodiče úzce spolupracovali s některými Smrtijedy, protože nepřátelé Templářů jsou i jejich nepřáteli, jsou to totiž mudlové. Takhle jsem se jako dítě seznámila i s Tonym, byl v našem domě častým hostem a moc dobře znal mé rodiče, hlavně otce. Když zákeřný vrah zabil mou matku i otce... +hlas jí o poznání posmutní+ ...oba totiž byli na velice důležitých vysokých postech v řádu, utekla jsem z domu. Bylo mi šestnáct. Po krátkém bloudění po světě a neúspěšném hledání vraha svých rodičů jsem nakonec vyhledala v Anglii Tonyho a požádala ho o pomoc. Ochotně se nabídl a doprovázel mě, bohužel se nám ani tak nepovedlo najít ho. Během našich cest jsme se s Tonym sblížili a zamilovali se do sebe. Pořídili jsme si tady společné sídlo - taky jej důvěrně znáš +uculí se+ a začali jsme spolu žít. A tak jsem zůstala už natrvalo v Anglii, i když jsem se s Tonym už dávno rozešla. Drží mě tady zase jiné hodnoty +mrkne na něj s úsměvem+ Tak, teď už víš o mně všechno. Skoro... +rychle to zamluví+ Víš ty vůbec, jak se jmenuji celým svým jménem?

[Remus Lupin]

*jen se usměje a pokrčí rameny* proč mám pocit, že ve zdejších vodách málokdo má..*poznamená* mudlové? všichni nebo někdo speciálně...*zajímá se, i proto, že tak nějak předpokládá, že když jsou to nepřátelé Templářů, automaticky představují hrozbu pro ni* tak už chápu, proč ti na Tonym tolik záleží...*mrkne na ni* hm...určitě ne všechno..nějak nevěřím, že by se do těchto pár vět vešel celý tvůj příběh...ale jsem rád i za ten kousek...*dodá* hm..to je další otázka na mě?*zeptá se rozverně*

[Styx]

+zavrtí hlavou+ Ne, všichni mudlové ne. Muslimové. Zakladatelé templářského řádu před staletími z jejich území v Jeruzalémě něco odnesli a potomci Proroka jsou přesvědčeni, že to patří jim. Vycvičili si tajnou organizaci, Assassíny, kteří celá staletí bojují s Templáři a snaží se to získat zpátky +pousměje se a sklopí zrak+ Ano, záleží mi na Tonym. Byli jsme spolu neuvěřitelných šest let a hodně jsme spolu prožili. Znám ho líp, než sebe. Proto jsem se bála, co udělá, když jsem se s ním kvůli Regulusovi rozešla a proto jsem tě tehdy žádala o ochránce. Netušila jsem, že Tonyho láska ke mně je tak velká, že by mi nikdy neublížil +mrkne na něj+ Tak od toho je hra na pravdu. Když se šikovně zeptáš, můžeš se dozvědět víc. A ne, není to další otázka, to bys měl moc jednoduché +zasměje se+ Až si vybereš svoji výhru, odpovíš mi, koho jsi ve svém životě kdy skutečně miloval.

[Remus Lupin]

(technická, když odpovídala ona, neměla by si výhru i ona vybírat?)