Labyrint

[Sirius Black]

Merlineee *zařve a snaží se držet Beccy u sebe, aby se mu nikam neodkutálela..nakonec se taky vpylácne* Prosim tě, to už nedělej *pronese trochu zoufale ke své ženě, která se vyhrabala na nohy a pořádně si zavdala z Amonovy flašky* Man má pravdu, co to zkusit normálně? *natáhne ruku a snaží se dosáhnout k Meg, která se konečně probrala z šoku..ta natáhne ruku k němu, ale nedosáhne na ňu* Co je zase tohle? *mračí se Sirius*

[Amon]

+Lapne Meg a zkouší ju vysadit, jestli aspoň tak na Siriuse nedosáhne - což už by fyzicky bylo pravděpodobný, nebo jestli jim v tom bludiště brání+

[Okolí]

+ano, ano, dosáhnou na sebe a můžou je přetáhnout na svou ,,zem", jde to úplně v pohodě+

[Margarit Black]

*lapne Siriuse za ruku a stáhne ho dolů, ten drží Beccy, takže se přetáhnou oba* No výborně, uff *oddechne si* Tak jedno je za náma..co teď? *koukne na ostatní* Nezměnilo se tu něco? Třeba, abychom se nemuseli vracet *rozhlíží se, ale je tam moc lidí na to, aby viděla všude*

[Styx]

Postrach: +v rybě mrká do tmy, netuší, kde se to ocitla, ale oddechne si, když slyší vedle sebe Postrachův hlas+ Jo, jsem v pořádku +akorát trochu odřená, jak propadla kamenným zažívacím ústrojím. Pak to s ní švihne a když zase nabyde vědomí, sklání se nad ní Postrach. Jsem v nebi, napadne ji první myšlenka+ Kde to zase sakra jsme... v Morii? +zeptá se nahlas, když vidí tu obrovskou sloupovou síň+ Tohle už není žádný labyrint, připadá mi, že jsme v úplně jiném světě. Doufejme, že tady neuvízneme navěky +jde dál, až dojde k oknu v zemi+ Zdá, že toto je jediná cesta ven odtud. Zkusím jej otevřít..? +pohlédne na Postracha, vzhledem k tomu stříbru to od něj ani nečeká a pak si klekne na zem a pokusí se okno otevřít+

[Okolí]

+pechák, Styx, s tím ani nehneš, jinak gratuluju tvým úžasným regeneračním schopnostem, když ses tak rychle oklepala+

[Okolí]

Skupinka v labyrintu: +najednou všichni uslyší strašný řev a těžké kroky čtyřnohého zvířete, poleje vás hrůza, kroky se blíží, komáři utichají, další řev, o něco tišší, ale stejně víte, že je blíž+

[Okolí]

Styx, Postrach: +v dálce se objeví světlo, jako by se tam rozžínaly svíce, nikdo je nezapaluje, prostě se rozsvítí a mezi nimi prochází bílý tvar, svíce se zozsvěcují a zhasínají v místě, kudy jde; I když to vypadá, že jde velice pomalu, tak za chvilku už je skoro u vás. Anděl je o něco menší než muž, ale muž si vedle něj připadá jako dítě. Není to muž. Není to žena. Je to velice krásné. Anděl má zlaté vlasy, bledý obličej a něžný úsměv. Jeho oči jsou jasné a veliké. Jsou stejně staré jako vesmír, jsou to oči, jež viděly, jak se z hvězdného prachu tvoří galaxie. Jeho roucho je jednoduché, možná vypadá jako bílé, ale nejspíše je utkané ze světla. A i když nemá křídla, je nadevší pochybnost jasné, že je to anděl. Pomalu přijde k vám a spojí ruce před sebou, pomalu se nadechne a řekne+ Vítejte.

[Amon]

Na endlich! +zavrčí, i když mu moc dozpěvu není, zastrčí si hůlku za pásek, chytne pistoli a nůž, baterku - jestli ju už zase měl - podá zase megí a stoupne si před ni a siriuse směrem odkud tuší přicházet nebezpečí, ale tak úplně nepřestává pozorovat ani prostor za nima a dokonce ani nad sebou, člověk nikdy neví+

[Margarit Black]

*vyjekne a nadskočí* Kurva! *uleví si* Co to bylo?! *stiskne pevněji Siriusovu ruku a suše polkne* Já nechcu být sežraná *vydechne trochu roztřeseným hlasem, ale podaří se jí nějak uklidnit a vykukuje do prázdna, odkud se na ně co vrhne, zbraň má ale dole, i když pevně sevřenou v ruce*

*Sirius sebou trhne a pevně Meg stiskne* Nikdo tady sežraný nebude *řekne pevným hlasem a mžourá tím směrem, odkud šel řev, zbraň připravenou..trochu se povysune vedle Amona*

(jsem si vzpomněla, jak Dean utíkal před hellhoundem a on ho naháněl yorkshir s růžovou mašličkou:D tak ať to není totéž:D)