Moje komnaty

[Angel]

+Nedýchá aby si mohla důkladně prohlédnout jeho zranění+ Nemám rád magii +zahučí dopostele. Těžko říct jestli tím chtěl vyjídřit že nemá používat magii, nebo jestli to bylo jen konstatování+

[Rebecca Altamirano]

Fajn, jak chceš. Ušklíbne se. Vyndá jednu svou menší dýku a začne se mu bez větších cavyků dloubat v zádech. Kdyby sis to rozmyslel, dej vědět. Ušklíbne se lehce sadisticky a vítězoslavně mu pustí před obličej první zdeformovanou stříbrnou kulku, kterou vytáhla z rány pinzetou.

[Angel]

Kur... +řekne, ale nikam dál se nedostane. Je statečný, rozhodně si nebude říkat aby přestala, přeci není baba. Zůstane poklidně ležet, snad jen napíná a zase povoluje svoje mocné svali. Mrkne po kulce a cosi zamručí, podezřele to vypadá jako německá sprostá nadávka+

[Rebecca Altamirano]

Pousměje se docela uznale, jí osobně bolest extra nepřekáží, ale ne zrovna v tomhle provedení:P V klidu pitvá dál, na stolku vedle ní se hromádka stříbra utěšeně rozrůstá. A když ho má tak hezky znehybněného, sprostě zneužije situace a začne nátlak. Jak máš v plánu vstát z mrtvých? Prohodí jen tak mimochodem a přidá na hromádku sedmou kulku.

[Angel]

Nijak. Nikdy jsem enbyl mrtví... úplně mrtví +tiše zasykne když ho opustí jedna o žebro extra zploštělá kulka+ Dobře... tak jednou, ale to jsem vlastně nebyl taky mrtví, jen jsem byl v pekle +odmlčí se, protože v příští chvíli by musel začít sprostě nadávat+ Navíc se tu nehodlám zdržet +dodá ještě+

[Rebecca Altamirano]

Zamračí se a naschvál zaryje pinzetou hlouběji v ráně. Nechytej mě za slovíčka, dobře víš co myslím. A jak to myslíš, že se tu nehodláš zdržet? Hodí na stůl osmou kulku. Má času dost, to z něj dostat, jestli si tam nese vážně půlku zásobníku:P

[Angel]

Nechytám +zamručí a posune se na posteli (takže v něm kulky zachrastí jako chrastítku), aby na ni mohl pootočit hlavu+ Nemám důvod tu zůstávat. Zachránil jsem tě a tím práce pro mě končí +dlouze se nadechne+ Opravdu už nemám sílu tomu čelit +řekne tiše, zkroušeně a unaveně+

[Rebecca Altamirano]

Ty jsi fakt neuvěřitelnej... tak hele hrdino, něco ti teď řeknu. Radši položí pinzetu i dýku na stůl, protože hrozí bezprostřední nebezpečí, že by ho nakrájela na suši. Nedávno, konkrétně před Vánocemi, proběhlo předávání LOScars. Netuším, jestli víš o co jde, a je mi to srdečně jedno. Ale...Spike a Nef tam byli...vyhráli jednu cenu...jenže jim k tomu, aby byli kompletní někdo chyběl. Ty, brouku. Dodá, kdyby mu to nedošlo. Nef vypadala hrozně a Spike...no zjevně mu taky nebylo úplně nejlíp. Takže jestli zdrhneš a necháš dva lidi, kterým na tobě záleží a který tě maj rádi i přes to, jak nesnesitelnej dokážeš být...jsi u mě normální sráč. Dokončí a aby tomu dala důraz, zaloví znovu v jeho svalovině a vytáhne třináctou kulku.

[Angel]

Do hajzlu už...! +prudce se posadí, jde mu to líp když mu krevní oběhem necestují kulky+ Proč já se mám pořád starat o to co druzí?! Prosil jsem se snad o to aby někomu na mě záleželo?! Prosil jsem se snad o duši nebo o vize?! +vrčí vztekle přes sevřené zuby+ Neprosil! V klidu jsem dělala to co jinej upír, zabíjel, znásilňoval, mučil a rozséval zlo. Copak na to bylo tak špatného že to muselo skončit? He? +ptá se na to Beccy, jakoby znala odpovědi+ K tomu upíři jsou, mají dělat chaos, aby všechno bylo v rovnováze. A +ztichne+ prostě už od dětství se mi celí svět sype na hlavu.

[Rebecca Altamirano]

Pozoruje ho mírně nezúčastněným pohledem, snad jako něco nesmírně zajímavého. Asi jako dvouhlavého, růžového psa. Ne, to není svět, co se ti sype na hlavu, to je popel, co si na hlavu neustále sypeš sám! Chce pokračovat, ale nějak jí dojdou síly. Hádat se s ním ji vyčerpává víc, než krvavá bitka s deseti démony. Angele...já tě nechci do ničeho tlačit, jen...Nef je moje kamarádka a prostě nechci aby trpěla. A že trpí, to vím jistě. Zadívá se mu naléhavě do očí. Lehni si, ať to dodělám a můžeš jít...ať je to kamkoliv. Jemně ho donutí zase si lehnout a během chvíle vyloví devatenáctou a dvacátou kulku. Pak ať chce nebo ne, zlehka přejede nad jeho zády rukou a na kůži ho lehce zašimrá hojící kouzlo. Tak...hotovo. Řekne tiše, sedne si na zem a vzhlédne k němu. Aspoň o tom zkus přemýšlet...copak ti na Nef ani na Spikovi vůbec nezáleží? Nevadí ti, že jim chybíš?