od Angel » pát led 07, 2011 2:52 pm
o+Podívá se na jejich ruce, potom ji pustí+ Promiň +omluví se, vlastně ani neví za co+ Možná přemýšlím. s nimi jsem se po dlouhé době cítil klidně. Ne šťastně, to ne, ale ne tak jakoby mě někdo stíhal a byl mi neustále v patách +civí do koberce, teď sebou cukne a potřese hlavou, jak z ní dostává podivné myšlenky+ Měl bych jít +sáhne po košili, roztáhne ji a skepticky kouká na dvacet roztomilých děr+ a po cestě se stavit v obchodě z oblečením +povzdechne si+
Človek má jen půl duše, druhou musi hledat u jiného člověka. A když jí najde je ztracen navždy.