Cafeteria

[André Bourson]

Na její otázku neodpoví přímo. „Je to už šest let, co mě opustila.“ Mluví klidně, bez emocí. „Kromě toho, zaslechl jsem, že má přítele. Nelze očekávat, že žena jako ona bude byť jen chvíli sama. Takže i kdybych chtěl, není žádná šance vrátit minulost.“ Na chvíli se zamyslí. „Miluji ji. Ale jinak, než tehdy. Těžko se to vysvětluje. Poutá mě k ní silný cit, ale milenecká láska to už není. Všechno totiž jednou přebolí.“ Usměje se. "Zajisté zbytečná otázka, taková krásná žena zcela určitě nebude sama, ale přesto se zeptám. Máte přítele?"

[Memory]

"A chceli by ste?...vrátiť minulosť?" tak trochu nenápadne vyzvedá. Pri jeho otázke sa tajomne pousmeje. "v podstate...priateľa nemám....zatiaľ." odpovie napokon.

[André Bourson]

Trochu ho překvapí její záludná otázka. Odpoví diplomaticky. "Nežiju minulostí. Dívám se jen dopředu, na to, co mě čeká." Pousměje se její tajemné odpovědi. "Znamená to, že se vám něco rýsuje?" zeptá se s lehkým zklamáním v hlase. "To asi nebudu mít šanci poznat vás blíž," zažertuje.

[Memory]

(a že ja dávam záludné otázky )

"Ťažko povedať, či sa to dá nazvať rysovaním." trochu smutne sa pousmeje. "O niekoho by som mala záujem, ale neviem, ako to cíti on."
"Ja sa novým známostiam nebránim." šibalsky naňho žmurkne. "V skutočnosti by som vás rada pozanala bližšie." povie vážne. "Povedzte mi ešte niečo o sebe, André. Čo vlastne robíte?"

[André Bourson]

„Pokud o něj stojíte, tak bojujte všemi prostředky. Neudělejte takovou chybu, jako já, nebo o něj příjdete.“ Ví, že je sám proti sobě. Pokud ho Mem poslechne, ztratí u ní šanci. „O sobě dost nerad mluvím. Není na mně nic zajímavého.“ Usměje se. „Jsem...“ hledá nejvhodnější slova, aby neprozradil až příliš, „... něco jako ochranka. Strážím něco. Nebo někoho," dodá. "Nebylo už dost řečí o mně? Teď je řada na vás, abyste mi řekla něco o sobě.“

[Memory]

"Možno máte pravdu." povie po chvíli a zamyslene sa hrá s prameňom vlasov. "Hmm, niečo alebo niekoho strážite?" premerá si ho skúmavým pohľadom. Je jej jasné, že tou osobou bude Styx, len jej nie je celkom jasné, prečo by Styx potrebovala ochranku. Ale rozhodne sa, že sa v tom nebude šťúrať. Aspoň pre tento raz. "Ja rada počúvam." povie s jemným úsmevom. "Ale nerada rozprávam o sebe samej." je to hlavne preto, že nerada sa vracia do svojej minulosti. "Na LoS som prišla asi pred štyrmi mesiacmi a až doteraz bývam v prenajatej izbe na Mýtinke." začne rozprávať, pričom si obtáča vlasy okolo prsta, bez toho aby si to uvedomovala. "Vyštudovala som v Londýne vysokú školu liečiteľstva. Potom som dva roky cetovala a zbierala nejaké tie vedomosti aj mimo Európu. Mám dva psy. Napokon, tie ste už videli." zasmeje sa. Odrazu si na niečo spomenie a pozrie sa na hodinky. "Pre Merlina! Skoro som zabudla! Dnes je predstavenie v Provinilých Slastech. Ak ho chceme stihnúť, mali by sme sa poponáhľať." zamáva na obsluhu. Na chvíľu sa zarazí a pozrie spýtavo na Andrého. "Chcete tam ísť? Aby som vás tam neťahala proti vašej vôli." mrkne naňho. "Ide tam totiž prevážne o pánsky striptíz."

[André Bourson]

Zaujatě ji poslouchá, zajímá ho to. "Jsem rád, že jste mi řekla tolik o sobě. Jste velice zajímavá žena," usměje se. "Ale jistě, moc rád se podívám do... Slastí... už jenom pro ten velice lákavý název," uculí se pobaveně. "Pánský striptýz mi nevadí, pokud je vkusný. Moc rád vám budu dělat společnost." Mávne na obsluhu a zaplatí útratu. "Tak můžeme za zábavou," mrkne na ni a přemístí se oba do Slastí.

[Arwen]

vejde dovnitř a nahlas pozdraví, přijde k pultu a čeká až si jí někdo všimne

[Zaměstnanec]

Dobrý den. Budete si přát?

[Arwen]

Dobrý den, chtěla bych si u vás objednat dort v řecko-římském stylu, pokud to bude možné...a potřebovala bych ho nejpozději do 3.10., myslíte že to půjde?