jídelna s balkonem

[Manori]

phhh...*vydechne a přemýšlí, jestli si do kafe nedá rači panáka*

[Manori]

*vyklopí Kocourovi nějakou masovou konzervu, na chvíli zmizí a pak se vrátí do jídelny s něčím v ruce..a to něco je druhý pelíšek, který koupil Postrach* to mi tady nechal, prý to upotřebíš..*usměje se a položí ho na chráněné místo v jídelně, blízko ke kuchyni* a doufám, že moc na LoSu nezlobíš..*poznamená jen tak do vzduchu*

[Kocour]

*zadívá se na tu věc a znechuceně zežloutne, upře na Manori vyčítavě oči, zlhtne konzervu a uraženě zaleze za kuchyňskou linku, odkud se pak ještě dlouho ozývá jeho uražené vrčení*

[Manori]

no co, můžeš si za to sám...a ne že mi budou padat chlupy do kafe..*a nechá ho tam trucovat a jde něco taky dělat*

[Kocour]

*vyleze zpoza linky a vyběhne tiše z kuchyně*

[Manori]

*vydupe po schodech nahoru a pustí do bytu Meg* Tak vítej v londýnském hnízdě...* rovnou zamíří do kuchyně pustit kávovar, tak ani do obýváku nenakoukne* s mlíkem?*koukne na ni*

[Margarit Black]

*následuje ju a okukuje barák* Hm, hezké místečko *uculí se a nakoukne dovnitř, pak vleze* Hezky sis to tu zařídila *okukuje to tam* Jojo, s mlíkem *následuje ju do kuchyně* Útulné *zhodnotí a sundá si krátký trenčkot..v Londýně prostě nemůže být nikdy extra teplo, i když je léto* Kam ho můžu odhodit? *má ho pověšený na prstě za poutko a lehce s ním pohupuje*

[Manori]

Tak víš jak já..u mě neosobní modernu moc nečekej...*zazubí se* třeba támhle na zídku...*sama tam odhodí svoje sáčko a pak už jde nalívat kafe a mlíko do hrnečků* táák...*postaví je na stolek vedle kuchyně a donese ještě cukr, pak se sveze na židli a zamíchá si kafe*

[Margarit Black]

*odhodí ho na určené místo* Děěěkuji *přisune si k sobě hrnek a dá si do něj trochu cukru..nepřítomně míchá lžičkou* Hm, jsem z toho nějaká vyřízená *probere se* Budu ráda, až toho exota budeme mít z krku *oklepe lžičku o hrnek a položí na talířek* A co ty vůbec? Jak to jde s Postrachem? Nezlobí moc? *odvede hovor trochu jiným směrem, aby si nekazily tak výborné kafčo*

[Manori]

*sama si osladí kafe a opatrně upíjí*no, to tedy...*pak se klepne do čela, odhopsá zpátky do kuchyně, chvíli tam hrabe, pak vítězoslavně vytáhne čokoladové sušenky* na nervy..*uculí se a vrátí se s nima na talířku* Zatím jsme se nepozabíjeli, ani nezlobí..tedy v rámci možností, člověk vždycky čeká, co se vymele kde...ale kupodivu je ted klid. Což mi připomíná, že bychom mohli ty naše výročí nějak oslavit, když už jsme se ho všeci dožili...*chroupe sušenku*