Pokoj s výhledem

[Viktor Lafayette]

Jo tu zahradu! +vzpomene si a přejede si dlaní obličej+ v kolik tam máme být? +příteli ji k sobě ještě víc.+ Mě se nikam nechce. Ale máš samozřejmě pravdu.

[Syriana Spinnel]

Už teď je pozdě lásko +cvrnkne ho do nosu a vstane z něj i přes jeho námitky+ buď hodný a já ti na večer schovám plnou tubu pařížské šlehačky a krajkové prádlo, podvazky a saténovou stuhu +povzbudí ho+

[Viktor Lafayette]

Tak dobře ale to prádlo budeš mít na sobě ty a tu stuhu a šlehačkou bídu mít v ruce já. +ještě ji naposledy pohladi po kůži a pak se taky zvedne a jde se oblict+ a bude Wenai chtít nějak pomoct s tím záhadným zmizenim?

[Syriana Spinnel]

No jasně, tebe vidět v podvazkách tak budu mít v kalhotkách vlhko, ale od toho jak se počurám smíchy +zubí se a hodí na sebe prozměnu tu jeho košili, kratase a z jeho kravaty si udělý pásek na ně+ To já nevím zlato, musíš se jí zeptat

[Viktor Lafayette]

+kouká na ní a jen nevěřícne kroutí hlavou+ ty máš zase model, mezi mudly bys moc nezapadla. +zasmeje se, ale přitáhne si ji k sobě a polibi ji+ můžeme jít.?

[Syriana Spinnel]

Jaký model, co se ti zas nelíbí? +podívá se na sebe do zrcadla a připadá jí že vypadá docela normálně+ jasně jdeme Obřisko +chytne ho za pas a v mžiku jsou na Tvrzi+

[Viktor Lafayette]

+ráno se vzbudí, nasnídá se na terase a u toho si přečte noviny a spokojeně odejde do práce+

[Viktor Lafayette]

+vrátí se z práce s několika složkami k prostudování, vezme si z lednice sandvič a posadí se ke stolu, aby si je přečetl+

[Syriana Spinnel]

Nesměle a docela tiše zaklepe na dveře

[Viktor Lafayette]

+otočí list ve svazku papírů+ Dále. +řekne nevýrazně, zabraný do práce+