Ten pokoj vlevo nahoře

[Wenai Lafayette]

Nespěchej. +zašeptá+ Nespěchej +odpoví mu ozvěna, Wenai mu rozepne přesky na kazajce a stáhne mu ji z ramen a hodí ji na podlahu, přejede konečky prstů po krku až kam sahá kůže a pohlédne mu do očí a trochu se na něj usměje+

[Geralt]

Nebudu +spoutá jí rty v polibku, chutná její rty a prsty přitom brousí po bříšku, útlém a pevném pase, jakoby znovu mapoval každý kousek jejího těla, když se mu zadívá do očí v těch jeho se začnou točit spirály a Geralt se usměje, ale nenechá ji se topit, místo toho nasaje její vůni, až se mu z toho zatočí hlava+

[Wenai Lafayette]

+oplácí mu polibky a sundá mu opasek a odhodí ho na zem a pak mu začne rozšněrovávat kalhoty a sem tam zavadí prsty nechtěně o jeho mužství, nakonec mu přece jenom kalhoty stáhne+

[Geralt]

+Stáhne jí pomalu a mučivě tričko přes hlavu a odhalí tak celý její hrudník, a chvíli se jen očarovaně dívá, než přejede dlaněmi po hrotech bradavek a sevře jí nadra v dlaních a každé zasype polibky. Jejích letmých doteků na narůstající tvrdosti jeho mužství si je plně vědom, ale jen to ještě víc umocnuje touho po Wenai. Zvedne jí ruce nad hlavu a svými rty zkoumá úžlabinu pupíku a alabastrové kůže pod ním, která se ztrácí za lemem kalhotek+

[Wenai Lafayette]

+přejede mu prsty ve vlasech a sjede dlaněmi na ramena, promne mezi prsty látku košile a stáhne mu ji z těla a neodolá a přivoní k ní, než ji položí vedle sebe na postel, zrakem je přitahována k jeho hrudníku, ke všem jizvám, přiměje ho si lehnout na záda a skloní se nad ním a prsty přes ně rřejíždí, pak se k němu skloní a jednu dvě jizvy přejede rty+

[Geralt]

+brouzdá jí po ramenou a křive zad, sjede na boky, kde se na několik dlouhých vteřin zastaví, má pocit že by ji mohl sevřít ve spojených ruko, jaká je na svou výšku drobná. Nechá se přemoct a když se Wenai svými rty dotkne nových jizev chřípí se mu roztáhne a v očích se mu cosi zaleskne. Přitáhne ji na sebe, uchopí v dlaních zadeček stále ještě oblečený v kalhotkách, až se dotýká kůží břicha a její klín. Prsty sjede přes látku na vnitřní stranu stehna, kde ji trochu roztřeseně polaská+

[Wenai Lafayette]

+přitiskne se k němu, hrudníkem a břichem, obličejem k obličeji, tiše zasténá, když ji naplní vzrušení a klínem se otře o jeho mužství, v krátkém okamžiku spojí své rty s jeho+

[Geralt]

+Zahákne prsty za gumičku od kalhot a i když slíbil, že nebude spěchat, tak je z ní stáhne docela nedočkavě. Pořád se jí musí dotýkat, tu v jamce loktu, tu vtiskne polibek na klíční kost, prsty udělá ten samý pohyb jako před chvílí, avšak tentokrát tam látka není, jen hebká kůže závojíčků. To už Geralt nevydrží a vyhledá její rty v dlouhém polibku, zatímco se k ní tiskne klínem a Wenai tak může cítít jeho mužství na vnitřní straně stehna tvrdé a připravené ji dobývat+

[Wenai Lafayette]

+vzrušeně se nadechne a trochu se rozechvěje, chytne jeho ruku a sjede si s ní do klína, sama prsty polaská jeho mužství, jen sjede dolů, ke kořemu a polaská koule, jemně, krátce a pak znovu sevře v ruce jeho úd+

[Geralt]

+skrze sevřené rty mu unikne mučivý sten, a hrozně se to v něm pere. Nejraději by se hned ponořil do tepla jejího těla a obalil se jí a nikdy z ní nevyšel, na druhou stranu i ten nepatrný pohyb její dlaní mu působí velkou rozkoš. Veden její rukou a pohladí závojíčky bříšky prstů a přejede po celé délce její kundičky, až se zastaví na vlhkém vstupu do jejího těla, do nějž vsune prostředník, polaská ji po hladkých stěnách, zatímco palcem zkusmo zatlačí na vystouplý korálek a promne ho+