Zbrojnice

[Geralt]

+U tohoto taktéž nemusí být přítomný a dekuje se hned za Wenai+

[Syriana Spinnel]

+Okamžitě se stáhne do sebe, jeho hněv se do ní opře naplno když se k ní otočí+ Jistěže ne +řekne tiše a stojí kousek od něj+ myslela jsem že je tu tělocvična a žíněnky. Měla jsem na mysli cvičení a běhání, žádné zbraně, tak jak to řekl Geral, umět se hýbat... +povzdechne si a ta ranní jakože pohoda zmizela díky třem ne zcela vyjádřeným slovům+

[Viktor Lafayette]

Geralt ať mi radši nechodí na oči. +zamrmlá a pak koukne na Syr, zase klidný+ Už se učí jezdit na koni. Co ještě by mohla dělat? +zamyslí se+ Gymnastiku? Zeptáme se jí? Ale aby nám neřekla, že chce něco šíleného.

[Syriana Spinnel]

Nevím Viktore, já v jejím věku lozila po stromech a vybírala kukaččí hnízda, lovila pulce v potoce a pak je doma pěstovala +pokrčí rameny, sedne si tam na žíněnku a na nálada na procházku ji opustila+

[Viktor Lafayette]

Kukačky nemají hnízda. +řekne trochu nepřítomně a vzpomíná co dělal on, když byl tak malej, pak pokrčí trochu zoufale rameny+ Je to mladá dáma. A i když bude chodit na lekce gymnastiky a učit se jezdit na koni, tak nevím, proč by jí nemohlo zbýt dost času na .... pulce.

[Syriana Spinnel]

Jistě že nemají +položí si hlavu do dlaní, tohle slovíčkaření ji unavuje+ Dáš mi cigaretu prosím? +zvedne k němu oči v prosbě, jedné z mnoha milionů+

[Viktor Lafayette]

Jistě. +kývne a sedne si vedle ní, dá jí cigaretu, zapálí jí a svou si taky zapálí+

[Syriana Spinnel]

+Zapálí si, labužnicky potáhne a položí se na tu žíněnku+ Děkuju +pak se zasměje+ vydržela jsem to jenom sedm dní, nekouřit +znovu potáhne a vydechne kroužek+ Zjistila jsem že bych měla vždy nejdřív asi napočítat do deseti, než něco vypustím z pusy, protože to pak končí blbě +položí mu dlan na záda+

[Viktor Lafayette]

Promiň. +vyfoukne kouř+ To bylo jenom nedorozumění. Myslel jsem... to je jedno. Hlavně chci, aby byla šťastná. My všichni. +usměje se na ni+ A proč jsi přestávala?

[Syriana Spinnel]

To je dobrý Viktore, +pohladí ho tou dlaní+ rozhodně se neomlouvej, myslel sis že mám další z řady mých geniálních nápadů. Aby naši potomci byli štastní to je výzva mého života +usměje se a pak se trochu ošije+ no protože +přemýšlí jak to říct+ protože pokaždé když jsem měla chut na cigaretu tak jsem si vzpomněla na ty chvíle s tebou po... +ošije se znovu tentokrát rozpakama+ vždyt víš