Zbrojnice

[Viktor Lafayette]

Našeho života, Syr. Našeho. +usměje se na ni a natáhne se na žíněnky a ten zbytek nekomentuje+

[Syriana Spinnel]

+dokouří a típne cigaretu. Otočí se na bok a zkousne si ret. Zvedne automaticky ruku že se ho dotkne když se kousek nad jeho líci zastaví+ ehm... Můžu?

[Viktor Lafayette]

+koukne na ni vážně, vpíjí se jí pohledem do očí+ Ano, Syr. +a čeká, co udělá+

[Syriana Spinnel]

+jen z lehka jako by se měl jejím dotekem rozplynout, přejede bříškem prstu po jeho obočí, nejprve po jednom pak po druhém, palcem obkrouží konturu rtu a tam ve svém pohybu ustane. Z těžká se nadechne a dech ji uvízne v hrdle v obrovském dilema.+ Briane...

[Viktor Lafayette]

+nadechne se a vstane+ Měli by jsme jít za Nicci a vyřídit to. +pomůže Syr na nohy a jdou spolu do pokoje+

[Syriana Spinnel]

Jistě +vstane a jde kousek před ním, a dívá se zpříma před sebe, než dojdou do jejich pokoje+