Ten pokoj vlevo nahoře

[Geralt]

Myslíš krvelačné sani? +zasměje se nahlas+ jak vidno tak to s ní pěkně umíš +dolije tentokrát on+

[Wenai Lafayette]

+taky se zasměje+ Jo, té taky. Ona mi může jenom říkat, co mám dělat a jak je nespokojená, to je tak všechno. Není to žádný mocný nepřítel.

[Geralt]

I ne moc mocné nepřítele není radno podcenovat, ale ty určitě víš co máš dělat, jsi velká holka. Mohli bysme přespat třeba na letohrádku co ty na to?

[Wenai Lafayette]

Můžem. +pokýve hlavou+ Nebo na tom místě, kde minule. +uculí se nevinně+ Já už určitě nebudu dělat takový blbiny.

[Geralt]

Jo, a já už ti určitě nebudu vypalovat rány +pohladí ju po bříšku+ máš tam schované ještě nějaké jogony? nebo co to bylo za potvoru?

[Wenai Lafayette]

Ne, myslím, že ty by tam už být neměli. Asi je něco sežralo. +pokrčí rameny, že neví co tam je+ Možná něco ještě horšího.

[Geralt]

+V očích se mu mihne stříbrný stín a trochu se rozšíří+ vážně? +ano i z jeho hlasu je slyšet až moc velké nadšení+ ehm.. no třeba to nepotkáme +umírní se trochu+ můžeme udělat výpravu až k těm vašim útesům třeba +nenápadně jí dá ruku na koleno+

[Wenai Lafayette]

Můžeš si na to udělat lov, když budeš chtít. +usměje se+ Pak půjdem k útesům. Vlastně, když to tak vezmu, já si tě na to - ať už je to cokoliv - najmu. Máme tu malý děcko, co běhá po lesích a nerada bych, aby se jí něco stalo., Nebo mě, nebo komukoliv, když už jsme u toho.

[Geralt]

Wenai, já už se nenechávám najímat na tuhle práci. Skončil jsem s tím, ale že jsi to ty... udělám to pro tvé krásné oči a za tohle ubytování tady. +rozmáchne se rukou s hrnkema a pak ho do sebe naklopí+ přece nemůžu dopustit, aby se té divožence co běhá po lesích něco stalo, nebo někomu jinému. Mám ale jednu podmínku. +dlouze se na ni zadívá+ ne že to dopadne tak jak minule, jasný?

[Wenai Lafayette]

+spadne jí čelist až někam na podlahu+ Jak to? Já jsem myslela... to teda ale... tohle... Jak to? To je přece tvoje poslání. Nebo bylo. +kouká na něj zmateně+ To chcu vysvětlit.