Zahrady a les

[Geralt]

+prsty vjede až do vlasů a zvrátí jí hlavu dozadu, aby se mohl sehnout k prsům, které možná trochu bolestně zkousne, zatímco zrychlí své přírazy, až se celý jeji přístřešek chvěje+

[Viktor Lafayette]

Ano, ano, máš pravdu. +kývne+ Všechno bude v pořádku. +když dojedou do loděnice, tak vystoupí, přitáhne loďku a pomůže ven i Syrianě+ Ale jsem rád, že jsme o to mluvili.

[Wenai Lafayette]

Ah! +vykřikne slastí a trochu bolestí a v tu chvíli její tělo zachvátí orgasmus, který se jí zmocní a tak se pod Geraltem zazmítá+

[Syriana Spinnel]

Jo, já taky, +i když z toho tonu to zní uplně opačně+ Já tu ještě chvilku zůstanu a něco načmárám, když máš ještě práci, stejně bych ti jen koukala přes rameno

[Viktor Lafayette]

Tak dobře. Užij si to. +skloní se k ní a krátce ji políbí a pak odejde domů ke svým papírům+

[Geralt]

+Ještě jí stihne dát ruku přes rty, aby to nebylo tak slyšet, ale i tak se zvířata dole vyplaší, to ale Geralt nemůže vidět, protože se právě ztrácí v mohutných výstřicích uvnitř Wenai a drtivě ji k sobě tiskne+

[Syriana Spinnel]

Fajn, díky. +mrzí ji že odchází, chvilku ho sleduje jestli se nevrátí a když ne, tak si vezme ten blok a uhel a má v úmyslu zachytit ducha loděnice na papír. Ta láhev vína jí v tom docela pomáhá, ta, kterou chtěla vypít s Viktorem+

[Wenai Lafayette]

+udýchaně se zhroutí na podlahu a s rukou přes oči se snaží uklidnit dech i rozbouřenou krev+

[Geralt]

+Vymaní se z jejího objetí a klesne na dlážku vedle, horkou dlan položenou na jejím břiše.+ Myslím, +řekne udýchaně+ žes zahnala svůj pozorovací vzorek, čarokrásná

[Wenai Lafayette]

+prudce se otočí a podívá se na palouk+ Sakra. +hledá dalkohled+ Kde jsou? +pátrá po nich mezi stromy i na jiných loukách+