Knihovna

[Syriana Spinnel]

+Lekne se když najednou vyletí+ Viktore +přejde k němu a dá mu ruku na zápěstí+ já tě tam nezavedu, ne, protože mám strach, že už by to stejně k nikomu nebylo. A nevím to jistě, ale myslím, že Wenai je ráda že to má za sebou. Jestli tě to uklidní není to tak, že by byla otrokem, spíš no... něco jako mesiášem. +Zvedne jeho tvář k sobě+ nezatracuj ji proto jaká je, aspon ty ne. +drží jeho tvář ve svých dlaních a dívá se mu do očí+

[Viktor Lafayette]

Bude to pomsta. +řekne odhodlaně a vyvrátit si to nenechá+ jak jako mesiášem? +koukne se na ni+ Učila je tam kouřit správný kytky nebo co? +pak zavrtí hlavou+ Ale ona ani neví, jaká je.

[Syriana Spinnel]

Ne, ona... proč mě to sakra nutíš říkat! +vztekne se+ porodila jim tam dítě, které jim vrátí jejich kdo ví co. Stačí? a ted´ běž, můžeš jejich hledáním strávit celej život a stejně je nenajdeš. +pustí jeho ruce a odstoupí od něj+

[Viktor Lafayette]

Wenai? Dítě? +nějak ztratí řeč a jen na ni vyjeveně zírá a musí si na to sednout+ Chudák. +zašeptá+

[Syriana Spinnel]

+V jednu chvíli má pocit, že ho tam bude křísit, zase k němu přejde a klekne si před ním na zem, aby měla obličej stejně vysoko+ přestan, nic jsi nevěděl +pohladí ho po tváři+ zítra ji půjdem hledat, ano?

[Viktor Lafayette]

Dobře. +pokýve hlavou+ Neměli by jsme jít hned? +zeptá se, jako by najednou nevěděl co má dělat+

[Syriana Spinnel]

Ne zlato, +vezme jeho ruce do svých+ určitě si někde sehnala nocleh, a už je pozdě. Musíš si odpočinout, nepotřebuju aby ses mi tu složil, roli histerky mezi námi dvěma mám rezervovanou já. Pojd´ si lehnout ano? +poprosí ho něžně+

[Viktor Lafayette]

Dobře. +kývne odevzdaně a se svou rukou v její odejdou do ložnice+

[Viktor Lafayette]

+nakreslí na zemi ty symboly, i když je mu jasný, že bez Syr to víceméně k ničemu nebude a začne zaříkávat a za pár minut se přemístí za Wenai+