Pokoj v prvnímm patře vlevo

[Viktor Lafayette]

Hm? +kooukne na ni+ Ty jsi ale tajemná. A to nedostanu ani nápovědu?

[Syriana Spinnel]

chjo +povzdechne si a zarýpe se v červeném pomeranči+ Je veux vous emmener dans un voyage, ma chérie, Oui?

[Viktor Lafayette]

Oh, oui. +přikývne teda+ Nebudu na tobě vyzvídat. Nechám se tedy překvapit. Ale řekneš mi, co si mám vzít na sebe. +řekne s trochou obav v hlase+

[Syriana Spinnel]

Bien sûr, mon amour +věnuje mu dlouhý něžný polibek+ ale ty nejsi moc nadšený +když si to konečně uvědomí. Tak zamyšleně olizuje lžíci s čokoládovou zmrzkou+

[Viktor Lafayette]

+spiklenecky se usměje+ Já si tu nadšenost nechávám až na ten výlek, ale lhal bych, kdybych tvrdil, že nejsem vážně zvědavý.

[Syriana Spinnel]

Dobře dobře, +zavíčkuje ty zmrzliny a mávne nad nimi hůlkou aby neroztávaly+ další nápovědou budiž ti Carcassonne a malé městečko Perpignan. Ale víc už ti toho opravdu nepovím zlato, už ted to není žádné romantické překvapení, když všechno víš

[Viktor Lafayette]

Co? +kouká na ni zmateně+ Co tam je? Hej! Já nic nevím. +vypadá, že to vážně neví a taky že neví+

[Syriana Spinnel]

Co by tam bylo +pokrčí rameny+ Nejstarší a největší středověký hrad v Evropě a sídlo Aragonskejch králů. Prostě jsem tě chtěla vzít na hezký výlet, být s tebou, +trochu ji mrzí, že to z ní vytáhl+

[Viktor Lafayette]

No... +je trochu zaraženej, že mu to nakonec celý řekla, ale taky moc příjemně překvapenej+ Nemusela jsi mi to říkat, ale je to skvělý! Hned napíšu sovu do práce. +usměje se na ni a jde psát sovu+

[Syriana Spinnel]

Já ti to nechtěla říct, to tys to ze mě vytáhnul +docela ji to štve ale to že je tak nadšený to naštvání zažene+, takže se ti to líbí zlato?