Zahrady a les

[Viktor Lafayette]

+rozesměje se+ No, hlavně, že se vám nic nestalo. Ale víš, že když něco slíbíš, tak to máš dodržet a ne to hned vyzvonit? +podívá se na ni trochu káravě+

[Syriana Spinnel]

+zatváří se a zrudne+ já vím +ošije se+ ale nechci mít před tebou žádný tajemství, třeba bys mě pak neměl rád.
+Syr přijde k nim+ ahoj +dělá jakože nic+ jaký jsi měl den zlato?

[Viktor Lafayette]

+zasměje se+ Já tě budu mít rád pořád, zlato. A dostali jste nějaký domácí úkol?
Ahoj. +usměje se na Syr a dá jí pusu+ Bylo to jako obvykle. A co ty?

[Syriana Spinnel]

+přikývne+ jo, nakreslit celou naši rodinu, takže mám stráášně moc práce +sleze z něj dolů+ ale jak to budu mít, přijdu ti to ukázat jo?
Ale jo, šlo to. Ráno jsem si povykládala s Phillou a pak jela pro malou. Prostě jedna katastrofa za druhou. +pokrčí rameny a dá mu další pusu+

[Viktor Lafayette]

Dobře, princezno. +usměje se na ni a pak se otočí k Syrianě+ Ale zlato. +usměje se na ni a teď si přitáhne na klín ji+ To bude všechno v pořádku. Uvidíš.

[Syriana Spinnel]

+před nimi se objeví Trvz zalitá rudým západem slunce a je tam klid.+ Jsme doma +šeptne+ půjdeme se projít? co třeba až k tomu starému mostku?

[Viktor Lafayette]

Tak dalwko? +podiví se, když zaparkuje auto a pomůže jí vystoupit+ Aby nás ale po cestě nezastihla tma. +vezme sebou radši bundu, kdyby jí byla zima+

[Syriana Spinnel]

bojíš se snad taky Sluaghů, můj statečný muži? +uculí se a chytne se ho za ruku a líným krokem vykročí směrem k mostku+ uvidíme kam až dojdeme +na okamžik se zastaví a sundá si z nohou botky+

[Viktor Lafayette]

+ zasmeje se+ ne jak víš tak sluaghy musí někdo přivolat. Jinak ti neublíží. +spokojeně si vykracuje zaahradou se svoji ženou po boku+

[Syriana Spinnel]

no vidíš, takže procházce za svitu hvězd nic nebrání +tráva pod jejíma bosýma nohama je tak čerstvá a svěží+ to místo s mostkem mám ráda