Assassin’s Creed: Tajná křížová výprava

[Dominus]

+všichni muži v chrámu se navzájem měří, velmistr nespustí zrak z Altaira a jeho kamarádů, ruce má ale volně svěšené u boků a na rtech mu pohrává tenký úsměv. Na rozdíl od svých společníků se nepřipravuje na bitvu, ale je uvolněný, jako by přítomnost tří asasínů pro něj nic neznamenala. Ostatní dva templáři okamžitě zaujmou bojovou pozici, jak Altair vstoupí do jejich výsostného prostoru a položí dlaně na jílce svých zbraní+ Co chceš? +zeptá se ho velmistr klidným hlasem+

[Assassin]

+je odhodlaný donutit velmistra za takovou aroganci zaplatit. Zadívá se svému protivníkovi do očí a neznatelně přitom pohne levou rukou, aby vyzkoušel mechanismus čepele. Je připravený. Pohne pravou rukou, jakoby se chystal tasit meč u opasku. Chce, aby se templáři soustředili na ni, ve skutečnosti ale smrt přijde zleva. Co chceš? uslyší pak+ Krev +odpoví hlasem jako led a udeří+

[Assassin]

+s hbitostí šelmy skočí na Davida, ve skoku stihne uvolnit čepel a při dopadu ho povalí na zem, klekne mu na hruď a se smrtící rychlostí kobry mu probodne dýkou krk a prořízne krční tepnu. Rudý gejzír mu pokropí rukáv, ale to už Altair stojí na nohou, v ruce třímá svůj dlouhý meč a čelí dalšímu útoku. Jako hladový dravec se vrhne na velmistra. V zápalu boje koutkem oka postřehne, že se kolem něj jako houf bílých myši začne hemžit nějak moc bílých templářských plášťů+

[Dominus]

+velmistr je rychlejší a lstivější, než muslim předpokládal. Prudkým výpadem mu vyjde vstříc a odrazí jeho útok. Čepele jejich mečů o sebe třesknou a zakousnou se do sebe. Následuje krátká rvačka zbraní, ze které vyjde vítězně templář. Dominus přitlačí drzému asasínovi špičku svého meče do krční jamky. Ostrý hrot propíchne kůži a z rány vytryskne potůček krve+ Stačí jediný prudší pohyb a máš díru v průdušnici +varuje ho+ Nemáš ani zdání, do čeho strkáš nos, asasíne. Nikdy nedostanete to, co patří nám. Vzdejte ten marný boj, dokud můžete. Jinak všichni zemřete +půl tuctu templářů obklíčí v půlkruhu tři asasíny a zatlačí je ke zdi jako na popravu+

[Assassin]

+koutkem oka blýskne po Davidovi, válícím se v tratolišti vlastní krve, chrčícím a zoufale lapajícím po vzduchu. Altair ani jeho zuřivě bojující muži nedají templářům šanci poskytnout zraněnému první pomoc. Jejich převaha však nakonec donutí asasíny po urputném boji ustoupit. Altair se dívá do zjizvené tváře svého soka a postupně mu dochází, že ho hluboce podcenil. Měl předpokládat, že jich tady bude jako krys v kanálu. Ustupuje před představeným řádu, ale je to jen taktika, aby templáři nabyli falešného dojmu, že se jim vzdává+ A ty zase nemáš zdání, pro co jsem si sem přišel +ušklíbne se povýšeně, snaží se na sebe strhnout pozornost od umírajícího muže na zemi+

[Styx]

+David se ještě chvíli zmítá ve smrtelné křeči a tiskne si ruce na krk. Jsou to však už jen poslední zoufalé pokusy, mezi prsty mu s řinoucí se krví rychle uniká život z těla. Ještě naposled se pokusí chraptivě nadechnout. V plicích mu zaklokotá jeho vlastní krev, on si to už ale nejspíš ani neuvědomí, prohraje svůj zoufalý boj se Smrtí. Znehybní, s pohledem vytřeštěným do stropu chrámu, ochablé ruce mu klesnou podél těla jako dva mrtví hadi, z koutku pootevřených úst mu vyvře tenký pramínek krve+

[Assassin]

+v ruce pevně třímá meč a obezřetně si hlídá každý pohyb svých nepřátel. Po očku nenápadně sleduje smrtelný zápas své oběti. Ještě ne. Ještě musí počkat, dokud ten mizera nechcípne. V mysli se mu zatím rodí plán. Když se konečně přesvědčí, že na zemi leží v krví prosáklém sněhobílém plášti mrtvola, kterou právě vyrobil, více neváhá a bojovně vyrazí vpřed. Stačí ještě zaregistrovat, že velmistr v tom samém okamžiku přesekne napnuté lano po své levé ruce a pak ucítí, jak se mu kamenná podlaha pohne pod chodidly. Ztratí pevnou půdu pod nohami a propadá se do hluboké černé díry, která se pod ním z ničeho nic objevila+

[Assassin]

+dopadne na dno jámy a zůstane chvíli omráčeně ležet. Pak vzhlédne nahoru a vysoko nad hlavou uvidí kruhový otvor. Vyschlá studna. Donese se k němu velmistrův výkřik+ Muži, do zbraně! Zabijte asasíny! +Pohne se. Ramenním kloubem mu jako blesk prolétne ostrá bolest. Pokusí se s námahou vyškrábat na nohy. K uším mu dolehne nelidský řev umírajících kamarádů. Pálí ho bezmoc a vztek. Zatne zuby a narazí prudce ramenem do kamenné zdi, jednou, pak znovu a znovu, dokud se mu vykloubené rameno nevrátí zpátky na místo. Křik nad jeho hlavou najednou utichne a ještě chvíli je slyšet tlumené hlasy, pak se rozhostí ticho. Altair vytáhne lano s kotvou na konci a pokusí se jej vyhodit nahoru do otvoru. Po několika marných pokusech se mu to nakonec povede a kotva se do něčeho zahákne. Altair zkusí svojí váhou bezpečnost lana a pak začne po něm šplhat nahoru+

[Assassin]

+poraněné rameno ho brzdí v tom, aby šplhal rychle, ale nakonec se mu povede přehoupnout se přes okraj a přikrčen se opatrně rozhlédne. Místnost je prázdná, až na dvě zkrvavená těla jeho bratrů. Zatne pěsti. Po templářích zůstal jen pach smrti, tetelící se ve vzduchu. Altair si klekne ke svým mužům a zkusí jim nahmatat tep, i když podle zmasakrovaných těl nepředpokládá, že by útok templářů přežili. Zatlačí jim oči a pak se postaví a pohlédne k místu, kde zanechal Davidovu mrtvolu. Tělo je pryč, jen obrovská louže sražené krve napovídá, kde leželo. Altair ohrne horní ret v povýšeném úsměvu, spokojen z dobře vykonané práce. Sehne se a namočí do Davidovy krve hrot pírka a schová do kapsy. Pak odnese na zádech mrtvoly svých bratrů ven a pohřbí je v mělkém hrobě pod kamením. Poté se vydá do pevnosti+

[Assassin]

Souboj s přesilou templářů a Davidova smrt.