Hlavní salon - podium

[Neferet]

+nachvílí se podívá na Rebeccu a uvažuje co by se ještě mohlo dít a poté přikývne, se zachmuřeným výrazem se otočí zpět k podiu+

[Aubrey]

*chvíli s nimi laškuje, vytáhne si pásek z kalhot, jen to třeskne, kůže a kovová spona se mihne....a zůstane viset v prostoru mezi oběma ženami. S úsměvem jím třepe a ony po pásku chňapají, snaží se ho chytit, každá jako první a občas se navzájem plácnou po ruce, jak nechtějí dovolit, aby se to té druhé povedlo, postupně přidávají na razanci.*

*vzadu za stolky se ze stínu vyloupne J-C, jen tak mimochodem se usadí na zábradlí,nic dalšího nedělá, jen tam tak naprosto nehybně sedí, nikdo z návštěvníků ho stejně nepostřehne, ovšem Aubrey ano a ani se nemusí koukat jeho směrem*

*Aubrey - Trochu zařivěji se usměje, drtivě dusivá atmosféra malinko povolí a on pustí pásek*
díky, dámy, můžete se vrátit na místo...*obě sebou s překvapeným mrkáním malinko škubnou, jak se proberou a spěchají si sednout.*

[Styx]

+oddechne si úlevou, když A. ženy propustí a všimne si nedaleko stojícího J-C, chvilku ho pozoruje, pak svůj zrak otočí zpátky na pódium+

[Rebecca Altamirano]

Podmračeně pozoruje, jak si s nima hraje jako kočka s myší. Samotnou ji napadne, jestli nemá něco udělat, ale najednou to přeruší. Překvapeně se rozhlédne a všimne si Jean-Clauda, sedícího vzadu ve tmě. Vypadá jako krásná, dokonalá marmorová socha. Malinko ztěžka polkne a otočí se zpět.

[Neferet]

+sleduje podium s chladným pohledem a pak se otočí na Styx, aby zjistala jak se jí to líbí, když si všimne, že se dívá někam jinam, trochu se nakloní, aby viděla to co ona, chvilku pozoruje muže, který zaujal Styx a nakonec se obrací zpět k podiu+

[Jean-Claude]

*malinkou se pousměje se sevřenými rty a v dalším okamžiku je zábradlí prázdné*

(a pokračování později, ať z vystoupení mají něco i "spící dámy" sladké sny a bacha na Aubreyho:))

[Rebecca Altamirano]

(jj, taky jsem si říkala, aby nebyly smutný, že o blonďáčka přišly:) A bacha si určitě dáme;) )

[Margarit Black]

(to by se vždycky mělo někde vyvěsit, že bude představení:) vždycky koukám, nikdo a pak najednou smršť:)))

*sedí vedle holek a upíjí ze své druhé skleničky, kterou si ještě objednala, než odešli...když se na scéně objeví Aubrey, tak se začne mračit, hned se rozhlédne, jestli náhodou není někde poblíž Philip, zjistí, že ne, tak napjatě pozoruje představení, co vykutí...to, co dělá s ženama, se jí vůbec nelíbí, ale musí uznat, že je vážně dobrej...i svlečenej....parchant zakleje v duchu, když ju napadají všelijaké myšlenky...otočí se pak, kam koukají holky, jako čarodějka by si J-C nevšimla, když ho uvidí, tak se vnitřně uklidní, napjatá atmoška polevila, tak vydechne...aniž by si to uvědomila, celou dobu dýchala jen velmi plytce...položí sklenku, kterou celou dobu křečovitě svírala* Tohle mi přivodí jednou infarkt *zašeptá spíš pro sebe a zavrtí hlavou*

[golux]

zahlídla na okamžik Jeana-Clauda a zůstane jako přimrazená, nějaký Aubrey ji vůbec nezajímá

[Aubrey]

(to by si mohl A. vzít osobně, golux:) )

*dál předvede pár kousků na podiu, trochu se vytahuje, využívá upíří sílu a hezky vystavuje svaly. Diváci se trochu uklidně takže se odváží vyndat i nějaké ty bankovky, jejichž šustění spolehlivě Aubreyho přivábí, takže co chvíli se zastaví u nějakého stolu a užívá si, jak opatrně mu za prádlo dámy bankovky dávají, ale je už hodný a nesnaží se nikoho ovládnout, jen trochu děsí ostatní svou mocí, ale nedělá to naschvál, staletí jsou prostě znát, což mu dovoluje bez problému zachovávat iluzi neskutečně krásného těla, ne že by ve skutečnosti byl nepohledný, ale takhle působí až nelidsky*