Vchod do podniku

[Lidé Především]

*a když si jich nikdo pořádně nevšimne, tak se jednou kvečeru, ještě za sluníčka, objeví zas a chvíli kutí něco u jednoho z aut...pak spěšně odejdou, trochu jako by jim za patami hořelo*

[Jason]

*vyjde před bar, klíčky v ruce, složku v druhé, spokojeně si pohvizduje...odemkne auto dálkáčem a spokojeně nasedne...pak ztuhne, jednu nohu stále venku*

[Jason]

*zpotí se i na zadku, opatrně se rozhlídne, ale nikoho poblíž nevidí...koukne pod volant na dráty, ale nerozumí tomu, co vlastně by měl dělat...zálibně koukne na sedadlo vzadu, kam si hodil bundu s mobilem, ale je daleko*no, tak to jsem v kýbli...*poznamená si a pak zpozorní, kromě pachu zaslechne ještě tiché cvakání - tikot* ach jo...že jsem nebyl líný vlk...*posteskne sia znovu koukne dozadu, pak si skoro vylomí ruku, ale snaží se dosáhnout na bundu...nakonec se mu ji přece jen povede dostat, vyloví mobil a volá*

[Jason]

*vytřeštěně koukne na mobil, když se spojení přeruší* Sakra! Do prdele!!!*vztekne se, když mobil zdechne, paradoxně baterka....zavře oči a zkouší se uklidnit, vydechne a znovu otevře oči, jen aby viděl, že na palubním kompu naskočil odpočet...poslední půlminuta a odpočítává...začne se modlit, aby to Beccy stihla - nebo aspon seškrábnout z asfaltu...zvažuje, že by risknul rychle z auta vystřelit, ale nemá šajnu, kolik času má rezervu....a čas na odpočtu jde níž a níž až už zbývá posledních pár vteřin....*

[Rebecca Altamirano]

Ozve se tichá prásknutí kousek od zadního vchodu do Slastí. Během zlomku vteřiny stojí u auta. Ani se nehni..to zvládnem. Koukne na displej a bleskurychle si vybaví všechny pyrotechnický a teroristický (ehm) kurzy, kterými kdy prošla. Koukne dolů a když zbývá poslední vteřina, vytáhne správný drátek - modrý - a odpočet zamrzne na jedné vteřině. Sedne si na studený asfalt a koukne na Jasona. To byla teda kurva o fous. O chlup. Myší. Dlouze vydechne a zkoumavě si ho prohlídne. Jsi ok?

[Jason]

*už už si představuje kotel, pod kterým zatápí takový ten s kopytem a ocasem, když se objeví Beccy. Málem ho šlak trefí, ale tikání přestane a na displeji čumí výhružně jednička* do psí boudy....*šeptne, jak se nevzmůže na nic silnějšího, a je bílý jak papír* víš že máš dobře načasovaný příchod?*usměje se, ale hodně nakřivo a třepe se jak osika ve větru* fuj, myslím, že hned tak do auta nevlezu...*vystrčí i druhou nohu z auta a vstane a snaží se sebou nefláknout, jak má nohy z rosolu...o vteřinku později něco v autě cvakne a rozpiští se tichý zvuk, který nabírá na výšce a intenzitě....vytřeštěně se podívá na Beccy a rozběhne se, co to jde, pryč od auta...ani se s Beccy nedostanou přes svou rychlost moc daleko, když se tichým okolím ozve ohlušující rána, záblesk, kopec dýmu a tlaková vlna je odhodí přes celé parkoviště, povyráží okolní okna podniku a ostatních aut...v mžiku lítají vzduchem střepy a kusy motoru...kola a pokrouceného plechu....*

*zároveň s výbuchem to dole pod Slastima trhne s Vládcem, jak ho výbuch a to, že je Jason u toho, probere*

[Rebecca Altamirano]

Načasovaný příchody, to je moje. +zazubí se na něj, ale vzápětí uslyší něco, co jí zmrazí krev v žilích. Lapne Jasona za ruku a oba vyrazí co nejrychleji pryč. Přesto je tlaková vlna výbuchu zvedne do vzduchu a odhodí několik metrů dál. Kolem létají kusy rozžhaveného plechu a oba tlačí obličeje do asfaltu. Náhle jí nohou projede ostrá bolest a rychlý pohled jí prozradí, že se jí do stehna zapíchnul kus plechu. Tiše zakleje, ale nic moc si z toho nedělá. Pomalu vstane, ale a co nejvíc přikrčená k zemi doběhne k Jasonovi.+ Jsi celej? Ty kurvy to odpálily na dálku, musí být někde tady. +sdělí mu tiše a v očích se jí objeví tvrdý lesk. Zůstane u něj klečet, vytáhne browning a pohledem propátrává okolí parkoviště a i vzdálenější budovy. Zároveň zlehka mávne rukou a vytvoří primární ochranou a hlavně neprůstřelnou bariéru kolem nich.+

[Jason]

*a skutečně v jedné z budov až na konci ulice k nim přes hukot ohně a pískání alarmů ostatních aut dolehne na chvilku dusot nohou, rychle se vzdalujících pryč*

*zůstane ležet tam, kam ho to odhodilo, hlavu si kryje rukama* hmpf...žiju...*sípne a jen zvedne hlavu z asfaltu* tam...*kývne bradou k domu, kde prásknou prásknou dveře, ale to ona musí slyšet taky...zvedne se na lokty, ztuhne, zavrčí, jak ho něco ostrého píchne v hrudi, když se pohne a pak se mu před očima roztančí hvězdičky a jde zpátky k zemi*

[Jean-Claude]

*vzbudí se a v první chvíli ho neskutečně vytočí ten randál...vystřelí z podzemí, v polovici schodů to s ním trhne....ošklivě zasyčí, na okamžik zastaví a pak pokračuje dál jako modrá bouře....z boční uličky se rozletí dveře bočního východu....a tam na hraně stínu a světla se zarazí...z přítmí baru jen svítí pár indigových očí...v rychlosti přelétne pohledem situaci a pak se zadívá na Jasona...ale nemůže za ním, protože je odděluje pás světla*

[Rebecca Altamirano]

(ach jééje, nevyspalý Vládce, to je prostě paráda )

+zadívá se k příslušné budově a ošklivě se usměje, když jsou uvnitř, znamená to, že nikam moc rychle neutečou. Pak se zamračí nad tím randálem, netrpělivě mávne rukou a houkání ustane, je slyšet jen hučení ohně. Obrátí pozornost zpět k Jasonovi a opatrně ho otočí na záda. V hrudi, jen kousek od srdce má zabodutý kus plechu, který sice není velký, ale o to ostřejší. Sevře rty a koukne na něj.+ Teď vydrž, klidně řvi. +řekne tiše a aniž by čekala, prudkým trhnutím plech vytáhne. Ihned na ránu přitiskne ruku, ale tuší, že vlkodlačí regenerace si s tím už poradí. Když uslyší bouchnutí dveří, otočí se ke Slastem a vzápětí se odtamtud vyvalí vlna moci, posílená zuřivostí, až jí z toho přeběhne mráz po zádech. Zadívá se na J-C, který zůstal stát ve stínu, jakoby ho tam zadržela neviditelná bariéra. Pak vzhlédne k nebi a usilovně se soustředí. Po chvíli se objeví tmavá mračna, která bezezbytku smažou zbytky jasnějšího světla a navodí dojem nastávajícího večera. Zároveň začne drobně pršet.+ Sorry, bez deště to neumím. +pokrčí omluvně rameny na Jasona, když na ně dopadnou první kapky a ozve se sykot, se kterým dopadají a hned mizí na rozžhavených kusech zbytku auta.+