Vchod do podniku

[Jason]

( to jo, příjemný jak ocelový kartáč)

*jak je mimo, tak nestihne ani vykřiknout, když mu plech vyškubne...jak byl ale hluboko zaháčený, tak tím trhnutím ven to napáchá další paseku a zpod ruky Beccs se vyvalí ostře červená krev...Jason zachroptí a začne se prát....vlkodlačí regenerace pracuje, ale zřejmě nějaký úlomek mu v ráně zůstal, zarůstá a znovu se prořezává pryč....tak ani nevnímá, že na něj prší a krev se rozlívá po kaluži pod ním...to už začne krev vykašlávat, jak sebou mele a poraní si plíce, pak zas přece jen ochabne, jak ho přemůžou další mdloby...rána na hrudi se zvenku uzavřela, ale pod ní se kupí krev furt pryč*

*a díky tomu, jak Beccy zůstává u Jasona a JC nemůže ven, se několikery nohy přenesou z budovy pryč a dál do auta...cvaknou dveře a pak zapiští protáčené pneumatiky, jak pospíchají pryč...právě, když začne pršet*

[Jean-Claude]

*zadívá se k obloze a zkusí povyjít, nakonec se zarazí na prahu...nedělá mu dobře už jen to, že není pod povrchem země...a tenhle mrak mu nepomáhá...ale je ochotný to risknout..když tu zaslechne pískající pneumatiky, zaskřípe zuby a něco v hrdelní francouzštině přidá a slušné to není určitě* Přines ho sem, ma belle...*otočí se zpátky na Beccy, když sebou Jason domele* cítím, že mu něco uvnitř brání se vyléčit...dokážu mu předat sílu, ale ne pod otevřeným nebem před západem slunce...ačkoliv je ten tvůj efekt povedený...*ustoupí zpátky do klubu a počká až Beccy s Jasonem přijde a položí ho někam* Bon...*sehne se k Jasonovi a lehce se ho dotkne dlaněmi...Jason otevře oči, v očích zoufalost, jak se nemůže pořádně nadechnout a topí se ve vlastní krvi, krvavé bublinky mu praskají u pusy...chvíli na něj tiše francouzsky mluví a zachytí jeho pohled, takže se Jason uvolní a přestane bojovat o dech* Musíš mu pomoci...*zalétne pohledem na okamžik k Beccy* dokážu ho takhle udržet, aby se nehýbal...ten zbytek střepiny má u srdce a plíce...máš u sebe nějaký ostrý nůž, že?*to položí jako řečnickou otázku*Otevři ho a ten střep vyndej...udržím ho při životě dost dlouho na to, abys to mohla provést....*ve tváři se mu zračí nekompromisnost, která mu bledý obličej bez krve ještě víc odlidšťuje... *

[Rebecca Altamirano]

Do hajzlu.. Zakleje a nejraději by si nafackovala, takhle to zhoršit. Pak střelí pohledem za odjíždějícím autem a pocítí nával těžké frustrace a zoufalství. Jason je ale přednější, na ně si posvítí později. Sráči, jen si utíkejte. A rovnou sepište závěti a pomodlete se otčenáš. Zavrčí temně. Když jí dojde, že ani v podstatě tma nedovolí J-C vyjít ven, jemně zvedne Jasona do náruče a odnese ho dovnitř. Jasonovo zjevné utrpení jí působí téměř fyzickou bolest. Podívá se na J-C a přikývne. Zvládnu to. Prohlásí s jistotou a klekne si k němu. Vytáhne nůž, zhluboka se nadechne a znovu otevře ránu. Kouzlem jí zabrání se hned uzavřít a bez váhání zajede špičkou nože hlouběji, až narazí na zbytek plechu. Vnoří do rány prsty, pevně uchopí ostrou hranu a tentokrát pomalu a opatrně vytáhne ven. Nakonec položí dlaň na krvácející zranění, zavře oči a přidá svou hřejivou moc k Jasonově vlčí regeneraci. Zpod její ruky se šíří teplé vlnky a slabé, bledé světlo. Po chvíli ruku skloní a pohladí Jasona po vlasech. Bude to dobrý, neboj. Zašeptá a slabě se pousměje. Vzhlédne a zadívá se na J-C. Mrzí mě to... Hlesne neurčitě, takže těžko říct, za co se omlouvá.

[Jean-Claude]

*zatímco Beccy pracuje, nepropustí Jasona ze svého pohledu, tlumí veškerou bolest, co zvládne a skrze ruce a jejich pouto proudí i jeho životní síla, která drží Jasona při životě* Merci...*řekne tiše Beccy, když skončí a jeho magie udělá místo její, aby Jasonovi co nejvíc pomohli...zní unaveněji, než by měl, jak je vzhůru brzy a ještě nejedl..a nikdo juchající radostí a sexem jaksi není poblíž* Za co se omlouváš, ma belle?*spustí z Jasona ruce, ale ne moc daleko, tak aby zůstal v jeho auře..chvíli ji pozoruje a z pod mírně unaveného a nelidského obličeje vykoukne i něco jiného...co by jinak pečlivě schovával...ted se ale neobtěžuje* Za tohle zaplatí...*řekne tiše, ale stejně to zazní jako prásknutí bičem* Tímhle si-po-de-psa-li ortel....*hlas mu ztěžkne francouzským přízvukem* Myslím, že není třeba nějakých nenápadných infiltrací....budu si muset zavolat a vyřešit to...i pro tebe budu mít úkol...něco mi říká, že budeš si chtít ulevit...*sjede si jí pohledem a znovu se mu do hlasu vkrade ztracená sametovost, jak se vzpamatovává* Ale nejdřív se musíme ujistit, že Jason bude v pořádku...a všichni ostatní jsou tady...(tady záleží na tobě, jestli chceš zapojit nějak toho Natha). *zavře oči a chvíli se soustředí na počítání upírů, kteří mu složili slib...budou asi upírci trochu praštění polenem, jak si vypůjčil i jejich energii*

[Jason]

*Jen málo vnímá, co se děje, jen mu bleskne hlavou, že se nechá nést holkou...a že je JC fakt nakrknutý...Pak už vidí jen úplně temně modré oči, nelidské a přesto známé...s radostí uteče od sebe sama a propadne se do hlubin tichého a příjemného tepla...zdáli slyší francouzštinu a jen někde na okraji vnímá ostrou bolest a něco dalšího...teplého, co mu dělá dobře...pak je po všem, jen unaveně přivře oči a leží, jak ho nechali, instinktivně se natáhne po JC, když dá ruce pryč a chytí se ho za rukáv....chvíli oddechuje a snaží se nechat vlka v sobě mu pomoct...po chvíli pootevře unaveně oči a zamžourá na Beccy* Tos byla ty?*musí si odkašlat, jak chraptí, tak se zašklebí bolestí* Děkuju...*koukne na ni Jasonovsky, ale jak tak leží, celý naplacato, tak vypadá o dost mladší než je a i zranitelnější*

[Rebecca Altamirano]

Trochu unaveně se opře o nejblíž stojící kus nábytku, i jí to dalo docela zabrat. Za to, že jsem tady nebyla dřív. Že jsem nezabránila, aby se vůbec dostali takhle daleko. Že jsem jak totální amatér zůstala u toho prokletýho auta. Že jsem moc rychle vytáhla tenhle krám. Strčí znechuceně a naštvaně prstem do kusu zkrvaveného plechu a potřese hlavou. A že ti sráči utekli. I když ne na dlouho. Dodá nakonec a ošklivě se usměje. To máš pravdu, rozhodně se chci zapojit. Chci jim sdělit, že v Pekle už na ně někdo velmi netrpělivě čeká. V očích jí zablýskne. A postarám se, aby Devlin bezpečně poznal, kdo je posílá. V očích jí zahoří zuřivá touha po pomstě a vstane. Pak na něj trochu vyděšně koukne. Všichni tady... Nathaniel. (hmm, asi ho pro tentokrát ušetřím, chudáčka flekatýho ) V tu chvíli jí pípne smska a preventivně se už lekne, co uvidí.
Pokusili se mě unýst nějaký cvoci, ale zdrhnul jsem jim. Proč jsi mi neřekla, že je to moje autíčko neprůstřelný a ještě navíc dost nestandradně rychlý? Díky moc. Nath. Ukáže zprávu J-C a ulehčeně vydechne. No aspoň jedna dobrá zpráva. Usměje se a je na kocoura tak nějak hrdá.

Když se Jason probere, skloní se k němu a usměje se na něj. Jo, vlčku. To jsem byla já. Pohladí ho po vlasech a zlehka líbne na čelo. Ale zatím se moc nehýbej, ta rána byla fakt zlá. Varuje ho radši před nějakou přehnanou aktivitou, i když nevypadá, že by se šel proběhnout po lese.

[Jean-Claude]

*položí jí zlehka ruce na ramena a skloní se k ní* non, ma belle...já to neměl nechat dojít tak daleko...pořád jsem chtěl hrát podle pravidel...lidských pravidel...ale oba víme, že to ted už nejde...ne potom, co si dovolili...*promluví a nad jejím "nadšením pro věc" se musí tiše zasmát, což sice vzbuzuje pocit kožešiny na holém těle jako obvykle, ale dneska má ta kožešina drápky* Nath?*napřímí se a pak zase uvolní, když přelétne esemesku* tak to mají štěstí....zemřou rychleji...*znovu zavře oči, když k němu dojde zpráva probouzejících se praštěných upírků* zbytek tady je...tedy ti, co jsou ke mě vázáni. A nikdo nic nehlásí...tak snad jsme opravdu všichni...*přejde za prázdný bar a vytáhne Amonovu splecialitu a mlčky jim oběma nalije sklenku, jednu podá Beccy, jednu si nechá* Nechám tě vyslat vzkaz...nic mě nepotěší víc, než jejich expres jízdenka do pekla.... Jen využiju služeb našeho malého...trojspolku...monsier Amon mi dluží laskavost...takže tě jejich ochranka a najmutí žoldáci nebudou obtěžovat...vezmeš si na starost členy spolku....nikdo z nich neuteče...*upije ze sklenky a postupně se mu vrací barva, až už nevypadá jak vytesaný z mramoru* ještě jedna věc...vezmeš si s sebou Aubreyho...*zvedne ruku se sklenkou, aby jí případně zastavil v protestu* věřím, že se o ně dokážeš postarat...Aubrey půjde s tebou, aby předal zprávu případným zájemcům o pomstu...*to, že dovolí Aubreymu připojit se k řežbě svědčí o tom, jak moc naštvaný je*

[Jason]

Beccy: hm...škoda...tak žádný sex...a to jsem plánoval tě přesvědčit, aby ses nevdávala...*zamrčí a ušklíbne se* No co?*vytočí nepatrně hlavu na JC, když se ten do sklenky tiše zasměje a prohodí něco o tom, že tak to bude Jason v pořádku, když z něj padají takovéhle slova* hm...ale neříkej nikde, žes mě nesla...zkazilo by mi to pověst...*koukne zpátky na Beccy*

[Manori]

*a aby to bylo vtipnější, za chvíli se ozve tiché lupnutí a dovnitř vběhne Man* co se to u Merlinovy prdele tady děje?! začala třetí světová?*zarazí se v pohybu, když jí propíchne JCho modrý upřený pohled* huh..em...*chytí se baru, ale schválně nesklopí oči, tu radost mu neudělá* rozeřval se mi alarm v Guns, že se něco děje...a to něco je jen malý slovo na to, co je venku za bordel...*pohled jí padne na ležícího Jasona, tak se jí stáhne obličej starostí, vyprdne se na vládce a jeho ujištění, že Jason bude v pořádku a oběhne bar, aby se přesvědčila...klekne si vedle Jasona, pak jí pohled padne na zakrkvavenou střepinu vedle, zvedne hlavu a koukne z jednoho upíra na druhého* to byli oni?*zeptá se kovově*

[Rebecca Altamirano]

Správně. Je čas začít hrát podle našich pravidel. Přikývne souhlasně a pousměje se. No, tím bych si nebyla až tak jistá, že zemřou rychleji. Ušklíbne se nehezky. Vezme si skleničku a půlku hned vyprázdní. Úplně cítí, jak se jí vrací zpět síly. Potichu poslouchá jeho plány a jen nepatrně pozvedne obočí nad zmínkou o Amonovi. Na to se můžeš spolehnout, že nikdo neuteče. I kdybych je měla osobně štvát až k pekelný bráně. Zase. Ušklíbne se lehce pobaveně z představy, že by Devlinovi zas bušila na dveře:D Jo, Aubreyho beru. Prohlásí nečekaně a zní to i docela spokojeně, že bude toho cvoka mít s sebou. No co, posledně jsme si docela pěkně pokecali. Pokrčí rameny, jakoby o nic nešlo. Navíc si neumím představit nikoho jinýho, kdo by dokázal podat přesvědčivější argumenty. Usměje se ošklivě, když si představí, jak ty argumenty asi budou vypadat. Mám jen jeden dotaz. Co když tam budou děti? Podívá se na J-C tázavě, protože má dojem,že zabíjení dětí by jí neodpustil ani Devlin. Nebo nedejbože Postrach:P

Koukne na Jasona a tiše se zasměje. Jo tak přesvědčit? To by mě teda zajímalo, jak jsi to chtěl udělat. Věř mi, není nic paličatějšího než zamilovaná upírka. Zamrká na něj vesele. Neboj vlčku, to bude naše malý tajemství. Uculí se pobaveně nad jeho obavami o image velkého, zlého vlka.

Překvapeně se ohlédne po tom lupnutí a zůstane koukat na Man trochu vyjeveně, kde se tam tak najednou vzala. Což jí vzápětí objasní. Jo, to byli. A myslím, že nečekají, že to byla poslední akce, kterou kdy proti nám uskutečnili. Dodá temně a v očích jí pomstychtivě zablýskne.