Salonek

[Tony Dolohov]

°převrátí oči v sloup, když slyší tu její přednášku, natáhne ruku a vezme z talířku kousek dortu, který si přinesli z Cafeterie a celý jí ho strčí do pusy, aby ji konečně umlčel° Nemohu to přenechat komukoliv jinému. Jde mi o prestiž a takovou šanci nepustím z ruky. Znáš mě, že jsem vždycky riskoval a nebál se smrti. Nevidím jediný důvod to měnit. Nebo jo? °zeptá se nevěřícně° Pochopil jsem to správně? Že by ti na mně konečně začalo záležet? °usměje se a slízne jí čokoládovou polevu ze rtů°

[Styx]

+dusí se dortem a začne se mu bránit, čímž se zapatlá od čokolády všude, když spolkne sousto, tak se začne smát+ Ty mizero! Ty mě chceš normálně zabít! +nastaví pusu ke slízání+ Nevyplatí se mě provokovat, to přece víš +vezme taky jeden kousek dortu a nacpe mu jej do úst+ Jen taky ochutnej, je výborný +olizuje si prsty od krému+ Tss, moc si nefandi, pochopil jsi to zase špatně +zesmutní+ Jasně, zase ta tvoje odvaha a risk... Nedáš pokoj, dokud tě nepřivezou v černém plastovém pytli. Co když existují lidi, kterým na tobě opravdu záleží? +řekne záhadně+

[Tony Dolohov]

°Chvilku se s ní z legrace pere a brání se, aby se jí nepovedlo nakrmit ho, nakonec se ale nechá° Je opravdu skvělý °pochvaluje a strká si její prsty do pusy a olizuje jí je, kouká jí přitom do očí° Neboj se, lilie °pohladí ji po vlasech° ještě se nenarodil ten, co by mě dokázal zabít. Zemřu věkem °usměje se a když vidí, že sama nastavuje tvář, slízává jí krém z obličeje, dodá si odvahy a jazykem jí přejede po rtech° Prozradíš mi, komu? °ptá se potichu°

[Styx]

+chvíli s ním blbne a směje se a najednou ji napadne, že je všechno tak, jako kdysi, jako kdyby ten půlrok odloučení ani neexistoval, jako kdyby jejich vztah už dávno neukončila a s hrůzou si uvědomuje, že je jí s ním příjemně, jako za starých časů, netuší, co tu změnu způsobilo, když ještě nedávno ho chtěla zabít, po tomto zjištění se rychle stáhne a vymaní se z jeho náruče+ Už musím jít +zvedne se a upraví se+ Musím ještě studovat

[Tony Dolohov]

°užívá si to, že se zbavila své zášti a odporu k němu a po dlouhé době se opět cítí trochu šťastný a svítá mu naděje, že všechno bude jako dřív, když se ale Styx zvedne, je zklamaný z toho, že chce odejít, postaví se a chytne ji za obě ruce° Neodcházej °v očích má prosbu°

[Styx]

Vážně už musím, studium nepočká. Už takhle budu koukat do knih až do noci +lže, jako když tiskne, jediný důvod jejího náhlého odchodu je ten, že kdyby ještě chvíli zůstala, nedopadlo by to pro ni dobře a to ona nechce, vymaní si ruce z jeho dlaní a bez rozloučení rychle vybehne ven z jeho pokoje+

[Tony Dolohov]

°vyprovází ji pohledem, když odchází a přestože je zklamaný z jejího odchodu, když se za ní zavřou dveře, vítězně se pousměje, zná Styx až moc dobře, aby věděl, že válku sice ještě nevyhrál, ale tuto bitvu ano°

[Tony Dolohov]

°řve tam na skřítky, aby pořádně ozdobili vánoční strom a když už je vše dokonalé, vloží pod stromeček několik dárků pro milovanou Styx, chvíli je různě upravuje a aranžuje a pak spokojen sám se sebou odejde a kouzlem zamkne za sebou°

[Styx]

+pomáhá Tonymu připravovat slavnostní výzdobu, na stůl pokládá občerstvení, chlebíčky, jednohubky, spoustu cukroví, vánočky, mísy s ovocem a různé jiné pochoutky, aby měli všichni, kdo sem dnes přijdou, všechno, co si přejí, naaranžuje vánoční svícny na stole, poupraví ozdoby na vánočním stromečku, rozsvítí jej, rozmístí dárečky pod něj a Tonymu tam nenápadně zastrčí dáreček od ní, zkontroluje, zda je vše jak má být, je spokojena, hosté můžou začít chodit+

[Tony Dolohov]

°po očku sleduje Styx a cítí, že je šťastný, zase další Vánoce, které tráví spolu, usměje se pod nos, když zahlédne, jak Styx nenápadně cpe objemnou krabici pod stromeček, když mají všechno připravené a Styx si výsledek své práce spokojeně prohlíží, přistoupí zezadu k ní, obejme ji kolem pasu a políbí ji na krk° Veselé Vánoce, lásko °mávne rukou a na stole se objeví souprava Styxina oblíbeného luxusního parfému° To je pro tebe °zašeptá jí do ucha°