Vstup do vlkodlačího doupěte a obývací pokoj

[Styx]

+prudce vydechne touhou, když si ji k sobě přitiskne a pak už nedostane šanci ani dýchat pod jeho divokými polibky, jen se k němu ještě víc přitiskne a bláznivě mu polibky oplácí+

[Remus Lupin]

tohle bychom asi neměli...*trochu se vzpamatuje ale nepouští ji*

[Styx]

Regulus? +zašeptá a pochopí, že jí dává šanci ještě couvnout, skloní hlavu, přivře oči a řeší obrovské dilema, uvnitř se jí odehrává těžký boj, po dlouhé - hodně dlouhé době konečně zvedne hlavu, oči se jí třpytí, ale podívá se mu přímo do očí+ Čekala jsem přesně pět měsíců na jeho návrat, nemohu ale ztrávit zbytek života marnou nadějí, že se možná jednou vrátí, nechci už být sama, nechci pořád žít jako jeptiška, zavřená v kláštěře Eagle Rock, chci zase začít žít, užívat si života, štěstí, lásky. Z celého srdce po tom toužím +obejme ho pažemi kolem krku+ A ty... Remusi... ty jsi můj věčný hřích +políbí ho něžně na rty, pošeptá mu do ucha dvě slovíčka a s očima, upřenýma do těch jeho čeká, co udělá, ať se rozhodne jakkoliv, bude to respektovat+

[Remus Lupin]

*přikývne a čeká* ach Styx, tvým hříchem rád budu...ale poutat se nechci, z podobných důvodů, také dost cestuju a mám teď dost práce, když ji konečně mám...ovšem rád tě kdykoliv uvidím nebo doprovodím...*usměje se na ni mile a líbne ji na nos* holt starý vlk si špatně zvyká...stačí ti to jako odpověď? Prozatím?*hraje si s pramenem jejích vlasů*

[Styx]

+dívá se mu do očí a pozorně ho poslouchá+ Od samého začátku, co tě znám, Remusi, vím, že jsi nespoutaný, že miluješ volnost a svobodu, že jsi vlk samotář. A já to respektuji a nechci na tom nic měnit. Nechci tě k sobě jakkoliv poutat, nebo omezovat tvou svobodu. Chci, abys to věděl. Vážím si tvé nabídky, budu moc ráda, když tě někdy uvidím, anebo mě doprovodíš. Chci ti ještě říct, že nelituji ani jediného slova, které jsem ti před chvilkou řekla a jsem šťastna, že jsem se konečně odhodlala prozradit ti, co k tobě cítím. Jsem ráda, že už to víš +vydechne úlevou a široce se usměje+ Přátelé? +otře se šibalsky nosem o jeho nos a utáhne paže kolem jeho krku ještě pevněji+ A pokud bych měla zhřešit, tak jedině s tebou +zašeptá+ Merline, odpusť mi.

[Remus Lupin]

*usmívá se a pevně ju drží* tak zhřešit....*zablýskne se mu v očích a zase se k ní skloní, aby ji políbil* Merlin si může jít po svých...*a okusuje jí rtíky*

[Styx]

°usměje se jeho poznámce o Merlinovi a když zahlédne v jeho očích záblesky a ucítí jeho ústa na těch svých, ví, že je zcela ztracena a že mu už nedokáže odolat, i kdyby chtěla, což nechce, pomalu zavře oči, přitiskne si ho k sobě blíž a nechá mu své rty napospas+

[Remus Lupin]

*dravě ji líbá, zvedne ji do vzduchu a lehce položí na pohovku, přitiskne ji do polstrování*

[Styx]

+když ji nese, drží se ho něžně kolem krku a pozoruje jeho tvář a jak ji položí, nadechne se v slastném očekávání, přimhouří víčka a dívá se mu do očí+

[Remus Lupin]

*uvězní ji pod sebou a chvíli přemýšlí, jak ji dostat z šatů...* z těch dámyských šatů mi hrábne..*zavrčí si a pomůže si hůlkou, zatváří se spokojeně a pustí se do důkladného průzkumu jejího těla*