Pokoj v prvnímm patře vlevo

[Syriana Spinnel]

Můžeš být klidně tak, kromě nás tam dozajista nikdo nebude.
A říct ti to nemůžu to by nebylo překvapení.

[Viktor Lafayette]

Tak jo, jdeme? +chytne ji za ruku+

[Syriana Spinnel]

JO jasně +chytne se ho a oba dva je přemístí na Swanlinbar+

[Viktor Lafayette]

+naštvaně přechází sem a tam po místnosti+

[Wenai Lafayette]

+stojí v rohu místnosti, ruce má založené na prsou a nohou poklepává na kamennou podlahu+ Už je vážně na čase toho nechat. Čtvrt roku tu truchlíš, rozčiluješ se na sluhy a kouříš čandu.

[Viktor Lafayette]

A co je ti vůbec do toho! +rozčílí se+ Už se o mě nestarej, celý dny mě pronásleduješ! Já si můžu dělat co chci! Já jsem dědic! Já to tu vlastním!

[Wenai Lafayette]

Ne tak úplně! Co chceš jako dělat? Vyhnat mě, jako jsme vyhnali naši sestru?! To si dobřě rozmysli! A taky to tady už nespravuješ. Teď už jen já. A beze mě bys neměl ani na dross!

[Viktor Lafayette]

+prudce se zastaví před Wenai a zvedne ruku zaťatou v pěst, ale nikdy by se neodvážil ji uhodit, tak ruku zase pomalu spustí+ Víš že byla zmetek. +utrousí jen tak mimochodem a zase začne přecházet po místnosti+

[Wenai Lafayette]

Býval jsi bystrý, nadšený do všeho možného, prolezl jsi každou díru, abys zjistil jestli tam nejsou njaký vykopávky a teď z tebe je vágní kuřák opia. Víš moc dobře že proti tomu nic nemám, ale nemůžeš se utopit v opiovém dýmu. Rozhodně ne takhle mladý. Rozmysli si to, Viktore, už jsme jenom dva a nechci zbýt sama z našeho rodu. Jdu spát +přistoupí k němu, chytne ho za ruce, čímž ho zastaví a líbne ho na tvář+ Jsi orel, jsi volný. Vpomeň si na to.

[Viktor Lafayette]

Dobře, sestřičko. +sleduje jak se a Wenai zaklapnou dveře a pak jde taky spát+