I. Hříšný ples

[Rebecca Altamirano]

John Wilmot: Ovšem, že je to vaším charizmatem. A možná také... Dělá, že přemýšlí, ale v očích jí jiskří. Tou obrovskou skromností? Usmívá se. Takže mými rty? Hmm... Koukne na něj spod řas a rychlým pohybem špičky jazyka si olízne horní ret. Přiblíží rty k jeho uchu a zašeptá. A někdy bývají ještě rudější... Jako krev... Dýchne mu na krk a zase se narovná. Podívá se mu do očí, ale je zatím hodná holka a i svou moc drží na uzdě:))

[Manori]

Asher: tak bez námahy...to abych vám to nějak ztížila*zasměje se* jen tak, to není ono...

Styx:to bude asi obdobím, nikomu se nic nechce...*uculí se*no, mám...přece bych nešla sama...*tváří se jako nevinnost sama* jen plní přání mého.. Postracha..*pokrčí rameny a přimhouří s úsměvem oči*

[Asher]

Styx: Usmívá se, je rád, že se dárek líbí. Je to šperk z doby mého...hmm...mládí. Uculí se. Takže opravdu velmi starý. Jsem starý přítel Jean-Clauda. Jmenuji se Asher. Nedávno jsem přijel ze Států, není tam teď pro nás zrovna přívětivá atmosféra. Tak jsem zvolil nejlepší možný způsob obrany, když už vše ostatní selhalo. Usměje se. A to útěk. Slyšel jsem, že ráda navštěvujete Provinilé slasti. Zeptá se jako by okrajově.

Manori: Tak jen do toho, miluju výzvy. Koukne ni těma svýma husky očkama, které ale hřejí jako plameny pekelné. Je nějakej rozdováděnej, no:))

[Jean-Claude]

Man: však tak je to jen dobře...není správné..nechávat épouse tak dlouho samotnou...což mi připomíná, že jsi u nás ani pořádně nebyla, kromě obchodu...doufám, že to napravíš...nerad bych ti zůstal dlužen tvou pohostinnost, z doby, kdy jsem tady byl nový..*mrkne na ni*

[Manori]

Asher: (tak rozdováděnej:))) tak to já něco vymyslím..*našpulí rty a pak se pousměje* něco vám na tělo...*slíbí*

J-C: no, když tak pěkně zveš...nebyl moc čas, ale co jsem slyšela, tak se přece jen budu muset stavit a omrknout vás..udělám vám tam přímo policejní kontrolu..*zahrozí s úsměvem*

[Styx]

Jean-Claude: (potkali, ale nemluvil s ní, alespoň si myslím:-)) +Chtěla jsem vám složit poklonu, jak skvělý podnik vedete. Moc ráda k vám chodím, je tam vždy co k vidění. Skvělá zábava, krásní lidé a zajímavá vystoupení. A i troška toho napětí a vzrušení

Asher: Ano, líbí se mi u vás, moc, zrovna to tady opěvuji před Jean-Claudem. Ale vás jsem tam ještě nezahlédla. Plánujete taky nějaký svůj vlastní program?

Remus: +trošičku se zachvěje, když ucítí jeho ruku na zádech+ To jsem ráda, že se ti dnes líbím. Taky jsem si na tom dala hodně záležet, aby sis to všiml +uculí se šibalsky+ Moc jsem se na tebe těšila +taky mu šeptá do ouška, aby to nikdo neslyšel+

[Jean-Claude]

Man: kontrolu né, mon amie,*zatváří se naoko zděšeně* to bychom tě nemohli už pak pustit ven...*zatváří se rezolutně*

Styx:(jo, to je klidně možné, už se ztrácím:)pochvala od krásné dámy všdy potěší..*usměje se* jsem rád, že se vám líbí, snažím se neustále zvyšovat standard*tváří se naprosto skromně, ale trochu zároveň i marnivě, holt Francouz* myslím, že toho napětí bude jen přibývat..*zatváří se tajemně*

[Asher]

Man: Už se těším. Podívá se jí přímo do očí a pousměje se.

Styx: Popravdě vlastně ano, plánuji. Slíbil jsem Jean-Claudovi, že mu pomůžu trochu okořenit pár vystoupení. Troufám si tvrdit, že něco takového hosté ještě neviděli. Usměje se trochu hrozivě, ale nikdo neomdlel hrůzou:))

(mno jooo, to víš po letech mezi tolika lidma:))

[Remus Lupin]

*spokojeně se usmívá* to se nedá přehlídnout...jo záležet kvůli mě?*zatváří ještě spokojeněji*to bude třeba odměnit...i když dnes si budu muset dát pozor, kam lezu...*holt Et měla pravdu, je úplněk*

[John Wilmot]

Rebecca Altamirano: dal bych všechno za to to vidět. +skoro nedýchá vzrušením a šibalsky se usmívá+