Zřícenina hradu

[Neferet]

Jsem potěšena. +usměje se+ A co boty s kovovou špičkou? Už je máš připravený? +zeptá se se šibalským úsměvem+

[Fernando Sucre]

Cože? zeptá se překvapeně Já budu mít normální oblek a k němu hodící se boty. Kovová špička, to určitě usměje se

[Neferet]

Sem to asi řekla špatně. +zamyslí se a trošku při tom krčí čelo+ Už to mam. +rozzáří se, že si konečně vzpomněla+ Co boty s vyztuženou špičkou? +zazubí se a přemýšlí jestli si vzpomene, že řekl, že si je vezme+

[Fernando Sucre]

Jo ták rozesměje se Samozřejmě. Vyztužené špičky mají

[Neferet]

Tak to je dobře. +usměje se a posadí se na jeden z kamenů+

[Fernando Sucre]

A stejně si myslím, že se nic nestane. usmívá se

[Neferet]

Tak to nevíš o čem mluvíš. +zakření se na něj a nastaví tvář slunci+

[Fernando Sucre]

Ne, já jen vím, že jsem dokonalý tanečník usmívá se a netváří se moc namrachovaně, protože si myslí, že to je pravda a vlastně doopravdy je.

[Neferet]

Vážně? +zeptá se+ Tak to by jsi mě mohl naučit alespoň jeden tanec. +usměje se a v očích jí zajiskří+

[Fernando Sucre]

Ale kdepak. Není třeba tě nic učit. Na plese tě povedu a uvidíš, jak ti to půjde.