Zřícenina hradu

[Neferet]

Když myslíš. +zatváří se trošku smutně+

[Fernando Sucre]

Opravdu, neboj se usměje se, sedne si k ní a obejme ji

[Neferet]

Nechtěla bych ti udělat ostudu víš. +zamumlá a trochu se o něj opře+

[Fernando Sucre]

To se nikdy nestane, usmívá se

[Neferet]

No jen aby. +trochu zapochybuje a vybaví se jí co by se všechno mohlo stát+ Víc co všechno by se mohlo stát?

[Fernando Sucre]

Podrazíme nohy jinému páru a pak to na něj svedeme. Prosím tě, nemysli na nic. Uvidíš, jak to bude krásný večer

[Neferet]

+při tý představě se musí zasmát+ To je velice dobrý nápad. +pokývá hlavou+ Dobře budu se snažit. +usměje se+ To já vím, že bude krásný. A víš jak to vím? +zeptá se+

[Fernando Sucre]

Protože tam budeš ty, odpoví jí s úsměvem

[Neferet]

No to by mohl být jeden z dvodů, ale já myslela na něco jiného. +usměje se+ Takže nee. +zakroutí hlavou+ Protože tam budeš ty. +řekne s úsměvem a políbí ho na tvář+

[Fernando Sucre]

Usmívá se, objímá ji a jen tak kouká na slunce, které pomalu zapadá