Pokoj pro hosty

[Wenai Lafayette]

+přendá tác na stůl a sedne si vedle něj+ Tak jak jste se vyspal?

[Geralt]

+začuchá co to tam tak krásně voní+ spal jsem jako v peří, opravdu vše je tak měkké a hebké +mrkne na ni a vezme si šálek s černou tekutinou, povoní ji a pak se odhodlá napít+ a tohle je taky skvělé, co je to?

[Wenai Lafayette]

To je kafe, z Arábie. Já mám radši čaj, +naleje si+

[Geralt]

Vše je tady tak jiné, zvláštní. +ukusuje pečivo+ a jak jste se vyspala vy madmoiselle Wenai?

[Wenai Lafayette]

Ušlo to, zdál se mi takovej divnej sen. +potřepe hlavou a zasměje se+ Tak odlišné to tu zas být nemůže.

[Geralt]

+pohlédne na ni+ ale ano, je to uplně jiný svět, pokročilejší, novější, třeba včera jsem zápasil s tou věcí jak z ní stříká voda +ukáže na vedlejší pokoj a mrkne na ni+

[Wenai Lafayette]

+plácne se do čela+ No jo, měla jsem vám ukázat jak se to dělá. +usměje se na něj+ Promiňte. No, zvládl ste to?

[Geralt]

+zářivě se na ni usměje a jeho oči v dením světle vypadají jinak než v noci, jsou uplně černé, s šedými duhovkami+ zvládl jsem i horší věc, než to, neomlouvejte se, stejně mi budete muset dělat průvodce touhle dobou. Kde to vlastně jsem?

[Wenai Lafayette]

+mávniutím hůlky přivolá mapu+ Jste v Irsku, Tady+ukáže, kde přesně+ Hm a kdy, no letopočet by vám stejně nic neřek, tak to budete muset okoukat. Ale... nejbližší doba co tu byla a je vám odobná je, řekla bych, středověk, což se tady odehrálo zhruba před osmisty lety, ale u vás se stejně svět vyvýjí jinak, protože je jiný, a... a... Jsem se do toho nějak zamotaka +usměje se rtozpačitě+

[Geralt]

+pozorně ji poslouchá a kochá se detaily její krásné tváře+ takže jsem asi osmset let pozadu oproti vám, to vám musím připadat jako ohromný barbar. Nebojí te se mne? +Nakloní se k ní a přikrývka mu odhalí pevné jizvami zdobené břicho+