Zbrojnice

[Geralt]

+odráží jeden silný výpad za druhým a couvá před ní vzad, zbraně o sebe řinčí, dýchá pomaleji, koncentrovaně, výpad na stehno až moc silný, zkřivil tvář, tohle nemělo být o zranění, zmírnil razanci výpadů, nedotočená otočka a seknutí po paži. Zavrčel. Krok stranou a výpad na bok hrudníku, zpět výpad na rameno+

[Wenai Lafayette]

+při posledním Vatt'ghernově výpadu jí meč vyklouzne z ruky, tak rychle odskočí+ Teda, vážně ti to jde. +zvedne svůj meč a položí ho zpět na stůl+

[Geralt]

+sklopí zbraň k zemi, nikdy by nezaútočil na neozbrojéného, neozbrojenou+ Madmoiselle Wenai, jste velmi dobrá, váš učitel musel být mistr +sklopí s úctou hlavu+ nicméně chtělo by to trénovat +přejde k ní a také odloží zbraň vezme její tvář do dlaní+ Neublížil jsem ti čarokrásná? +zeptá se s obavou v hlase+

[Wenai Lafayette]

Já vim, trénovat, nohy jsou moje slabina. Málo si je kreju. +usměje se+ Ale ne, to nic není. Tak ráda se ti koukám do očí...

[Geralt]

Mohl bych tě cvičit, kdybys chtěla +přistoupí těsně k ní a klekne si na jedno koleno, stále ji sledujíc očima, pohladí hladké stehno a přejede po šrámu svými dlaněmi, skříží prsty a vyřkne tiše zaklínadlo a vyšle jej na ránu. Pomalu, pomalinku se začne růžová kůžička zacelovat. Opět vstane a vezme ji do náručí, jakoby byla hadrová panenka+ odpust +pohlédne jí do očí a v černotě se zatřpytí bělostné stíny skládaje se v její obličej+

[Wenai Lafayette]

Na mě jsi moc dobrý, byla by tě škoda. +řekne věcně, pak trochu vyjekne, když ji vezme do náručí, protože na to není zvyklá, ale pak se začne smát a s úsměvem spočine pohledem v jeho očích+

[Geralt]

škoda by byla zahodit takový potenciál +ukáže ji paži+ vidíš, sekla jsi mě, jsi dobrá +brouká jí do ucha+ Kam si má paní přeje? +nepřeruší oční kontakt a otevře studnici temnoty, obalí se kolem Wenai jako černá hřejivá saténová deka, hladící nahé tělo+

[Wenai Lafayette]

S tebou bych šla kamkoli. +potápí se do jeho očí, nepřítomě se usmívá+

[Geralt]

+chudák zmatený Geralt nevím kterým směrem se vydat a kam, tak vykročí do jednoho koutu místnosti vystlaného žíněnkami a něžně ji položí+ to neříkej dvakrát, nebo si tě odnesu do svého světa +políbí ji něžně na rty+

[Wenai Lafayette]

Tam bych ti byla platná, jak mrtvýmu zimník +usměje se+ Ale bylo by to zajímavý. +prstem přejede po řetízku amuletu+