Jídelna

[Wenai Lafayette]

+přijme jeho polibek a poddá se mu+

[Geralt]

+jazykem prozkoumává každý kousek jejích úst a pak jej proplete s jejím od medoviny sladkým. Prsty jí zaboří do vlasů a přitáhne si ji ještě těšněji k sobě a polibek se promění ve vášnivý, chtivý, ale ještě jí dá šanci jej odmítnout a polibek přeruší+

[Wenai Lafayette]

+otevře oči a podívá se na něj+ Dneska ne. +zašeptá a zavrtí hlavou, pak si stoupne+ Ukážu vám váš pokoj.

[Geralt]

+udělá rukou gesto, v němž naznačuje že je jejím služebníkem a pak také stoupne, posbírá si svoje věci+ Jsem připraven vás následovat i do samotného pekla

[Wenai Lafayette]

+pousměje se+ Klid, do sklepa nepůjdem. + a vede ho do pokoje pro hosty+

[Wenai Lafayette]

+na stole je pečená kachna, knedlíky, zelí... je toho spousta, když vejde mávne na Malteziuse, že má odejít a posadí se+ Nuže do toho.

[Geralt]

+dívá se na Wenai jak spořádaně jí a opět se stydí+ odpusť čarokrásná nehodí se abych stoloval s tebou, umím jíst jen lžící +sklopí zrak+

[Wenai Lafayette]

+usměje se na něj+ Nu tak budem jíst lžící. +odloží příbor, vezme stehýnko do ruky a zuby se do něj pustí, nehledí na to, že jí teče omastek po bradě a utře ho do rukávu+

[Geralt]

+její reakce ho překvapila, takové pochopení. Pustí se také do jídla a ochutná zelí, cibulka řádně prosmažená+ Hladem tedy určitě netrpíš, čarokrásná +sleduje ji při jídle, ach je opravdu jako víla říká mu podvědomí+

(PM)

[Wenai Lafayette]

+má zrovna plnou pusu zelí a knedlíku tak se jenom usměje, (jo víla, ale s pěkně ostrejma zubama+