Zahrady a les

[Wenai Lafayette]

+usměje se taky+ Já taky, takže do jídelny. +mávne rukou jako by do toho pohybu zahrnovala celou budovu+ Tohle je tvrz našeho rodu. Jmenuje se Coiméad Mí. To znamená Strážce zla. Nemusí se vám to líbit. I když mám pocit, že moji předci spíš strážili svoje bohatství než cokoli jiného. +jde do jídelny+

[Wenai Lafayette]

+pomalu a rozvážně, protože už to dlouho nedělala, sedlá Mefista+

[Geralt]

+stojí ve stájích a tichým hlasem rozmlouvá s Klepnou+ Klepna říká, že máš šťavnaté seno, líbí se jí tady +vezme ji za uzdu a vyvede ze stání+

[Wenai Lafayette]

To je dobře. +usměje se, krátce ho políbí a vyskočí na koně+

[Geralt]

+chytne se za hřívu a vyhoupne se jí na hřbet, poplácá Klepnu po krku a jde vedle Wenai+

[Wenai Lafayette]

+přejde do klusu po zahradní cestičce, která ve sněhu není ani vidět, ale ona si pamatuje, kde která je a zamíří na sever+

[Geralt]

+Klepna stříhá ušima a následuje Wenaina koně+ Tak kam mě vedeš, Čarokrásná?

[Wenai Lafayette]

Na sever, k moři. +jedou lesem, všude je sníh a stromy jsou holé, po chvíli jízdy se jim otevře pohled na planinu nad útesy, moře je šedé a klidné, všude sníh+ Nepojedem moc blízko. V zimě je to zrádný.

[Geralt]

+slyší jak příroda tiše spí pod nánosem sněhu a to ticho mu vlévá klid a rozvážnost do žil+ pááni +jenom hvízdne+ v létě tady musí být nádherně, skáčeš z toho do vody?

[Wenai Lafayette]

Ani omylem. V takových blbinách se vyžívá bratr, já radši stojím nohama pevně na zemi. Dál na západ se vlévá do moře řeka Caher, je to jedna z hranic.