Zahrady a les

[Geralt]

+S velkým zájmem ji poslouchá, chtěl se opřít o jeden z kamenů a tělem mu projel výboj síly a tak se raději odtáhl.+ Hledala jsi ten poklad? +vztáhne ruku a jede s ní těsně nad kamenem, vzduch se kolem něj vlní+ Co bys dělala s pramenem života?

[Wenai Lafayette]

Jako děti jsme ho tady hledaly skoro pořád, nenašly. +pokrčí rameny+ Nevím, nejspíš bych s ním nedělala nic. K čemu by mi byl?

[Geralt]

+usměje se+ no aspoň v našich legendách se praví, že pramen života, nebo také živá voda, jak jí některé říkají, vyléčí všechny druhy nemoci, at už skryté, či povrchové rány a také +teď se zasměje víc nahlas +můžeš žít věčně +poslední slovo rezonuje o kameny+

[Wenai Lafayette]

+vážně se na něj podívá+ Nechci žít věčně. Je čas života a čas smrti. A co by ze mě bylo? Seschlá stařena, co všude trousí rozumy. Ne, věčný život mě neláká. +podívá se mu do očí+ Tebe ano?

[Geralt]

Och nene, věčný život není nic pro mne, navíc jako Zaklínač sice čím starší tím víc věcí víš a znáš, ale s mečem už to tak dobře nejde +pohladí ji po tváři a nakloní se k ní pro polibek+ ale vím jistě, že tisíce lidí by pro tohle vraždili

[Wenai Lafayette]

+ušklíbne se+ Už vraždili, blázni. Ale stejně se mi tu líbí. +přemýšlivě na něj koune+ Ty to cítíš, že? Magii nebo legendy, nebo co to je.

[Geralt]

Ano já vím, jak říkáš, cítím to. Cítím krev, oheň, nenávist, touhu, zlo, pravděpodobně to je to prokletí, je tady taková směsice síly, až mě to téměř dusí +dál vznáší ruku nad kamenem, ale je to čím dál silnější+

[Wenai Lafayette]

Taky bych to chtěla cítit, ale já vnímám jenom ozvěny, slabé odlesky. Skoro nic. Pak bych možná ten poklad našla. Jsem hold zvědavá ženská. No nic, radši odtud půjdem, aby se ti něco nestalo.

[Geralt]

pojď sem +napřáhne k ní ruku a dotkne se jí jen konečkama prstů, vlna síly, která kolem něj a kamenů proudí se přelila na Wenai a obalila ji jako deka+ tak co, co cítíš teď?

[Wenai Lafayette]

+zkoumavě se rozhlídne kolem+ To je... zvláštní. +pak se na něj podívá, oči vytřeštěné částečně hrůzou, částečně poznáním+ To není prokletí. To je... to je hrob. Někdo je tu pohřben, někdo z koho touha po boji čiší ještě přes celý ty staletí. Kletba by tak dlouho nevydžela. +popojde pár kroků+ Támhle někde je střed.