Zahrady a les

[Geralt]

+trhaně se nadechne a zavrčí, chlad jeho tělo příjemně obaluje. Rukou jí zajede do kalhot a chtivě do ní vnoří prsty+

[Wenai Lafayette]

+zasténá, nehty jedné ruky mu vnoří do zad a kousne ho do krku+

[Geralt]

+Sundá si plášť, položí ho na zem a lehne si, obratně ji svleče kalhoty, i když přes ty koňáky to jde ztuha+

[Wenai Lafayette]

+nachvilku vezme jeho mužství do úst, ale pak se na něj vyhoupne a pomalu přisedne, až se do ní ponoří celý+

[Geralt]

+chytí ji za zadeček a nadzvedává ji a zase ji na sebe pevně přitiskává, pánví jí sám vychází vstříc, to místo, ta sílá která se do něj opírá umocňuje jeho vzrušení do nepříčetnosti+

[Wenai Lafayette]

+přisedává do kruhů, sténá rozkoší, cítí sílu, jeho, svou i tu kolem a ta se jí pomalu dostává do hlavy+

[Geralt]

+vzduch kolem jakoby houstl a Geralt najednou ztěží popadá dech, přesto divoce vypíná svou pánev proti její, ještě chvíli a bude dokonáno+

[Wenai Lafayette]

+sleduje výraz jeho tváře, vzrušení už je neúnosné a tak orgasticky vykřikne a ten zvuk se odráží od zdí kolem, nepřestává však přisedat, jak ji jedna vlna orgasmu za druhou zaplavuje+

[Geralt]

+nohou nechca v zápalu vášní zavadí o dlaždici a výboj jím projede tak silný, že vyvrcholí uvnitř Wenai, hrdlo se mu svírá z nedostatku vzduchu, pevně ji drží na sobě přišpendlenou+

[Wenai Lafayette]

+v tom okamžiku všechno zčerná a oni se octnou na udusané hlíně v jakési hrobce, strop i stěny tvoří velké opracované kameny, uprostřed je velký kámen, až ke stropu, a k němu je přivázaná kostra bojovníka v brnění, v jedné ruce drží kopí v druhé meč, ostří se matně lesknou ve světle dvou věčných ohňů, za ním je naskládáno nesmírné bohatství - zlaté číše, poháry z lebek olemované zatem a stříbrem, truhlice přetékající zlaťáky+
U všech bohů +Mátožně se zvedne na nohy+