Velká síň

[Wenai Lafayette]

+kouká do plamenů v krbu, snaží se uklidnit a zatlačit nervozitu co nejhloubějc, docela se jí to daří, ale trochu se jí třese ruka, kterou ho hladí+ Klidně spi.

[Geralt]

+Vezme ji za ruku a zavře na chvíli oči. Vypětí sil bylo příliš velké a tak za chvíli pravidelně oddechuje+

[Wenai Lafayette]

+kouká do plamenů a čeká až se vzbudí, přemýšlí nad tím, co za poslední dny zažila+ Mám tě ráda, Vatt´gherne. Snad to přejde. +zašeptá, když si je jistá, že spí+

[Geralt]

+neví jak dlouho byl v náruči spánku, když se ale vzbudí, cítí se fajn. Otevře oči, které mají zase normální stříbrobílou barvu a vidí, že nebyl jen v náručí spánku, ale také Wenai+ Jsi nádherná, čarokrásná +zašeptá vyprahlími rty+

[Wenai Lafayette]

Ty už taky nevypadáš tak hrozně. +usměje se, a naleje mu čistou vodu ze džbánu na stole do poháru+ Napij se. +podá mu ho+

[Geralt]

+lačně vypije pohár vody+ ještě, prosím. Jak dlouho jsem spal? +ptá se, nebot cítí změnu jeho očí+

[Wenai Lafayette]

+naleje mu ještě+ Asi dvě hodiny. Děkuju, žes mi pomoh zjistit co tam je. Nezapomenu na to.

[Geralt]

Udělal jsem to rád, akorát to bylo.. byla to celkem zátěž, všechna ta magie, ta síla... +pohladí ji po tváři+ doufám, že jsem tě nevyděsil

[Wenai Lafayette]

No trochu jo. +usměje se vezme jeho ruku do své a políbí ji+

[Geralt]

Promin, moc se ti za to omlouvám. Víš my zaklínači, normálně s lidmi vůbec nebýváme v kontaktu, už jsem zapomněl, jak hrůzně mohu vypadat +pousměje se a vypije druhý pohár+