Kancelář šéfredaktorky a Bruna

[Storm]

=jeho přímá otázka ji trochu zaskočí= Žádný přítel není, nemám čas chovat si nějakého domácího mazlíčka. Proč se ptáte?

[Tony Dolohov]

°opře se pohodlně do křesla a nespustí z ní zrak° Vašemu chladu a odměřenosti by prospělo, kdybyste nějakého měla. Tím se vás nechci v žádném případě dotknout, myslím to ve vašem zájmu. Oheň a vášeň by vám slušela líp °potáhne z doutníku a propaluje ji pohledem° Co máte proti mužům?

[Storm]

=zamračeně se na něj podívá= Pane Dolohove, koledujete si o to, abych si na vás zasedla. Jste docela drzý =upozorní ho varovným tónem, pak se pousměje= Vaše starost o mé dobro mě opravdu dojímá. Proč myslíte, že jsem chladná? =zkoumá ho pobaveně= Proti mužům nemám vůbec nic. Naopak. Jsou to velice roztomilé hračky =přehodí si nohu přes nohu a sukni, která se jí při tom pohybu vyhrnula, si záměrně nestáhne na stehna=

[Tony Dolohov]

Co vy víte, třeba by to byla pro mne čest, kdybyste se o mne zajímala víc. Za určitých podmínek bych dokonce zkousl i vaše pichlavé poznámky °usměje se° Protože... °zarazí se, když Storm vystaví své nohy na obdiv a pozvedne jedno obočí v neskrývaném údivu° Víte, že s tím vašim chladem to možná nebude tak horké? °zasměje se a oči mu opět sklouznou na její stehna°

[Storm]

=dopije svůj čaj a odloží šálek= Čím mě chcete zaujmout, abych se o vás zajímala víc, než o ostatní? =provokuje ho a usmívá se, když mu jeho zrak pořád klouže na její nohy, holt chlapi= Jak jste vůbec přišel na to, že jsem chladná? =nakloní se dopředu a její tvář je docela blízko u jeho= Vůbec mě přece neznáte.

[Isamun]

marně hledá ve schránce noviny no to snad... že by doručovatele sežral medvěd? nebo australský vakovlkodav?

[Tony Dolohov]

Neznám, ovšem nic nám nebrání to napravit °na rtech se mu usadí smyslný úsměv° Nebudu zapírat, že bych rád trochu poodhalil tu vaši tajemnost. A nejen tu °pousměje se vyzývavě° Nejsem jako ostatní. Snažím se vybočovat z řady a myslím, že zrovna vás o tom nemusím přesvědčovat °taky se nakloní a jejich obličeje jsou těsně u sebe, cítí její parfém a horký dech°

[Storm]

=chvíli mu kouká zblízka do očí a zkoumá ho, pak se pousměje a s úsměvem se odtáhne= Nevěřím vám, pane Dolohove. Váš pohled je neúpřimný. Něco mi říká, že se mermomocí snažíte ve svém podvědomí pomstít se své přítelkyni a přesvědčujete sám sebe, že čím víc žen budete mít, tím líp se s vašim rozchodem vyrovnáte. Mám pravdu?

[Tony Dolohov]

°prudce se od ní odtáhne, opře se hluboko do křesla a zpod zamračeného obočí ji mlčky pozoruje, po dlouhé chvíli se prudce zvedne° Omluvte mě, musím už jít °chladně se jí ukloní nepatrným pohybem hlavy° Těšilo mne, madam °rychlým krokem opustí místnost a cestou přemýšlí nad tvrdou pravdou, kterou si nikdy nepřipouštěl, dokud mu ji slečna redaktorka nemilosrdně nevmetla do očí°

[Storm]

Nashledanou, pane Dolohove =řekne s úsměvem na rtech, když se za ním zavřou dveře a jde si po své práci=