Pokoje pro hosty mých večírků

[Fabien]

Tir: Nekousej, potvůrko! +Našpulí pedantsky pusu a za trest ji docela malinko kousne do bradavky. Vzrušením se mu třesou ruce, jak je posunuje po jejím těle a hladí vnitřní stranu stehen, líbá je..a líbá ji všude, jazykem zkoumá všechna tajemná zákoutí a je rád, že klečí, protože kdyby stál, nejspíš by vzrušením upadl. A když vidí její vzrušení málem se rozkřičí radostí, dopadne na ni celou svou vahou (ale jen tak, aby ji nerozmačkal, protože je křehká) a nechá si obtočit její nožky kolem svých boků.+

[Tirage]

(ona zase tak křehká není, není z cukru, přestože někdy je sladká .)

Fab: je tak roztřesená a vedle sebe, že ani neodmlouvá. po oždibování by se jí baravka ještě víc nalila, kdyby to vůbec bylo možné - takhle Tir jen vtáhne vzduch přes zuby a prohne se v zádech. pod jeho konejšivými a vzrušujícími dlaněmi rozevře stehna jak stránky knihy a po cestičkách kreslených Fabienovým jazykem se rozlévá med a chilli. vlny, co cítila hluboku uvnitř sebe jí rozhoupaly pánev, nemůže popadnout dech a svíjí se ve vlnách projíždějících celým jejím tělem. přerývaný dech se změní v tiché vzdechy. hladí jeho hlavu ve svém klíně, prsty mu zajíždí do vlasů. ach Fa-biene! vzlykne. když se k ní přitiskne celým tělem, obejme ho pevně nohama kolem boků. hlavou jí bleskne, jak je to v pořádku - jako když zapadne kousek skládačky - narozdíl od jejích minulých (nijak bohatých) zkušeností, kdy to bylo spíš směšné nebo trapné. není ale čas na přemýšlení. prostě musí Fabiena obejmout i rukama, hladit ho po zádech a vjíždět mu prsty po krku do vlasů. a rty i jazykem hledá jeho ústa.

[Fabien]

Tir: +Najde znovu její ústa a naplní je svým jazykem a synchronně naplní i jí...déle už prostě nemohl čekat. Noří se do jejího těla skoro posvátně a s pocitem absolutní správnosti. Tělem se mu šíří slast a vzrušující napětí, které touží předat i Tirage. Opustí její rty a znovu se věnuje růžovým bradavkám, které ho lákají jako sladké kopečky. Tiskne svou pánev na její a pomalu se v ní začíná pohybovat. Jeho dech je přerývavý a po čele mu stékají pramínky potu (už se vážně zahřál). Ještě nikdy se s nikým nemiloval s takovou láskou jako teď s mladičkou Tir a pokud se mu stihne uhnízdit v hlavě nějaká myšlenka, tak taková, že nic jiného už nechce.

[Tirage]

Fab: když se do ní vnoří vzdychne, asi hlavně úlevou, protože po tom, co s ní až do té chvíle dělal, se už skoro nemohla dočkat. ty vlny, které jí už nějakou dobu zalévaly, ji strhly s sebou a ona se může držet jenom jeho. někam odlpouvá a jenom matně si uvědomuje, že vlny, co k ní přicházely zevnitř, Fabien způsobuje i z venku (ne tak docela z venku). když ji přestane líbat a mazlí se a dráždí její bradavky a prsa, musí se kousnout do vlastních prstů a jenom se pohybuje v rytmu vln, které ji unášejí. druhou rukou hledá Fabovu hlavu a hladí ho po krku, když pod prsty ucítí zběsilý rytmus jeho tepny, je z toho naprosto hotová - rytmus je všude kolem ní, v ní - všude. její tělo je už taky v jednom ohni a kapičky potu vystupují na kůži. a když ucítí na prsou, jak z něj kape pot, naskočí jí husí kůže a hlasitě sténá a vzlyká i přes ruku, do které zatíná zuby.

[Fabien]

Tir: +Utápí se v dikovém tanci, který spolu rozpoutali, cítí vlny její magie, hladí ji a mezi přírazy šeptá +Pšš, lásko...+, ale sám dál už nemůže mluvit, sténá spolu s ní, snaží se nabažit se jejího těla, celé ho objímat a líbat naráz. Její nohy, které do drží vnímá jako pouta, bez kterým už nechce být. +Miluju tě...

[Tirage]

Fab: má pocit, že když se ho nebude držet a cítit jeho tělo, jejich dotyk, zblázní se. do energie jejich aktu lásky, už tak magického, se prolne výbuch magických sil jich obou a přidá se k ostatnímu vlnobití. když se Fab konečně přestane ovládat a jeho vzdechy se propletou s jejími, naplní ji pocit zářivého štěstí pochopí, že ji chce a ztrácí se v jejich milování stejně jako ona. v té chvíli pocítí orgasmus, okrajově vnímá stahy a Fabovo vyznání už slyší jen jako krásné tóny jeho hlasu, smysl jí uniká. je ale šťastná, že je to právě jeho hlas. všechno se s ní hýbe, ztrácí pojem kde je a co se děje, vnímá jen jeho teplý dotyk a když se utiší vlny, ohýbající její tělo do oblouku, vpluje ne Ostrovy Blažených...

[Fabien]

Tir: Její orgasmus ho zasáhne nepřipraveného pro takový nádherný pocit a zmámený magickým propojením a vůní jejího těla, se k ní přidá. Znovu a znovu ji pevně tiskne k sobě jakoby sev bál, že mu tu nádheru nekdo chce vzít. Jeho tělo se otřásá orgasmem, vůbec netuší, že se prsty zapletl do jejích vlasů jako do pavoučí sítě, líbá ji. Bleskne mu hlavou, jestli náhodou není konec světa...a nebo vlastně začátek...ale pak to zavrhne, protože je to prostě jedno. Je šťastný, milující a jak ji pevně drží, tak ví, že je i milovaný.

[Tirage]

Fab: jeho polibky ji po chvíli přivedou zpátky. líbá ho taky. maličko se vrtí a otírá o něj, jako by se chtěla přesvědčit, že je skutečný. pořád jí leží v klíně a náručí. hladí ho ve vlasech a po krku, pažích, zádech, jemně a lehce se ho dotýká, aby se ujistila, že tam opravdu je. brouká mu do ucha ...můj. Fabiene. Fabienku můj... tulí se. a jednu nohu pokrčí, položí mu chodidlo na zadek a sjíždí mu jím po stehně ke koleni a až ke kotníku. vychutnává si blízkost a teplo jeho těla a vyhřívá se v paprscích jejich lásky.

[Fabien]

Tir: +Těžce oddechuje a nechá se líbat, hladí si ji.+ Jsi moje....lásko...+Otočí se na záda a položí si Tir na sebe. Hladí její zadeček a přiblble se na ni usmívá.+Tak teď už jsem úplnej cvok, ale do tebe....+ Maluje jí prsty na záda různé obrazce, píše na ně různé nesmysly a taky se tam podepíše jen tak pro jistotu.

[Styx]

(tak vám nestačí, co tady provádíte, vy si to musíte rozdávat hned na dvou místech najednou:))

nereagujte na tento vzkaz, brzy jej vymažu, jen jsem si chtěla taky rýpnout, muhehe