Salónek

[Samuel]

Sel: no nerad, ale tady máte! položí k ní jeden talíř. a pohladí jí ruku na stole. už jsem se těšil, ze zbyde všechno na mě... ale abychom se mohli pak líbat... schválně provokuje akorát nevím jestli před kávou, nebo až po kávě... a dá jí hned pusu rychlou. když Sal otevře pusu, asi k protestu, tak jí tam hned strčí kus jídla. a sám si taky dá. chmm, dhobý. aue houký! huhlá.

[Selena]

Sam: Ó děkuji. <usměje se, když před ní položí talíř> Ale … hmnn. <chtěla protestovat, že kávu nerada, ale je zákeřně umlčena> Taky se to smažilo. <řekne s úsměvem, když spolkne sousto> To musíš takhle. <ukrojí kousek jídla, názorně vyfouká a strčí si ho do pusy> To e epsi. <zahuhlá a ještě jednou zopakuje postup a sousto nabídne Samovi>

[Samuel]

Sel: poslušně a spokojeně žužlá. a pak jí začne užírat i to, co si připravila pro sebe - provokatér když mě se zdá, že to máš lepší... culí se a pro změnu ji krmí ze svého.

[Selena]

Sam: Mysliš? <usměje se a vezme si sousto od něj> Hmn, a víš, že jo. <uculí se> Máš tam míň masa. <tipuje> Tak co s tim uděláme? <zamyslí se a nenápadně si přisouvá svůj talíř blíž k sobě a aby to zamaskovala, tak se nakloní a trochu otevře pusu, jako že žádá další sousto>

[Samuel]

Sel: koukne na ni podezíravě, co chystá, ale strčí jí do pusinky další sousto. co s tím uděláme? nic. budu tiše trpět (jo, on určutě ), aby se moje princezna měla dobře... předstírá trpitelský povzdech. a zastrčí ji pramen vlasů za ouško, pohladí jí při tom konečky prstů po tváři. a zase na ni tak hezky kouká.

[Selena]

Sam: <když tak na něj kouká, tak jí přechází všechny chutě nechat si svůj talíř jenom pro sebe> Tak když jsi na mě tak hodnej <usměje se> tak to tě nemůžu nechat trpět. <rychle nakrájí jídlo na svym talíři, vstane, vezme talíř s vidličkou do ruky a přejde k němu> Pozor. <varuje ho, sedne si mu bokem na klín a než stačí cokoliv říct, jímá se ho krmit>

[Samuel]

Sel: odloží příbor a obejme ji kolem pasu ano. myslím, že už jsem se zmínil, že má dobrota je až příslovečná. kývne a nechá se krmit. jez taky něco, Sel. nebo budeš mít hlad a mě bude špatně. jednou já, jednou ty. koukne jí do očí. ale dlabe poslušně. a když je tak zaujata krmením a jeho neskonalou dobrotou, nenápadně ji přesune ruku na zadeček a věnuje se poměrně decentním výzkumům. a tváří se jak spokojenej kocour.

[Selena]

Sam: Tak to nemůžu dopustit, aby ti bylo špatně, že. <usměje se a taky si vezme, až na to, že několikrát zapomene dát i jemu, ale potom se zase vrátí ke krmení, přitom se k němu trochu přitiskne, aby náhodou nespadla> Hledáš něco? <zeptá se se šibalským úsměvem, když si uvědomí, kde má jeho ruku, odloží příbor a přejede mu palcem po koutku úst, aby ho očistila od toho, jak ho omylem umazala od zelí a zase se vrátí ke krmení>

[Samuel]

Sel: si jí docela drží, aby mu neupadla a s plnou pusou na otázku zakývá hlavou a udělá ummmhmmm a pohladí ji už úplně nepokrytě po zadečku a stehně. a otře se tváří o její ruku, jak ho dává opořádku, aby nebyl v zelí.

[Selena]

Sam: <jenom se usměje, když jí pohladí po stehně a dá mu rychlou pusu, jakmile otevře ústa, strčí mu do nich poslední sousto, natáhne se, aby položila talíř na stůl, obmotá mu jednu ruku kolem krku a zase se o něj opře> Tak co chutnalo? <zeptá se s úsměvem>