Pokoj pro hosty

[Wenai Lafayette]

To je pravda. +řekne s úsměvem+ Ale to bys ho měl poznat. Půjdeš na tu maškarádu do Arábie?

[Geralt]

Otázkou je, zda je vhodné, abych se objevil na setkání lidí, které vůbec neznám +pokrčí rameny+ ale pokud si to má dáma přeje

[Wenai Lafayette]

Jistěže tam musíš jít. Musím se s tebou pochlubit +směje se a lehce ho kouše do krku+

[Geralt]

Tak tedy dobrá, sice to asi bude pohroma +tiše zavrčí když ho kousne+ ale budu spoléhat na to, že mě zachráníš při mých společenských nedostatcích

[Wenai Lafayette]

Myslím, že naši společnost dost přeceňuješ. Až na pár nadutých aristokroutů a jednoho nepříjemného učitele lektvarů jsou to příjemní lidé. Teda většinou lidé. +ústy sjede na hrudník+

[Geralt]

+prohrábne ji vlasy a lokny ho lechtají na kůži+ Dobrá tedy, Čarokrásná

[Wenai Lafayette]

+skousne jednu bradavku+žijí tu i upíři +pak druhou+ A jeden vlkodlak. +pomalu mu začne rozepínat kalhoty+

[Geralt]

ach +stiskne ji ramena+ to bych asi moc neměl říkat, čím se živím. Když říkáš žijí, zřejmě nikomu moc nevadí hm? +pohladí ji po bocích a penízky zacinkají+

[Wenai Lafayette]

+vyndá z kalhot jeho pyj a párkrát po něm přede rukou+ Nevadí. +pak vezme do úst žalud a pevně sevřenými rty přejede hranici mezi žaludem a tělem jeho mužství, několikrát to zopakuje a pak sjede až ke kořenu+

[Geralt]

U všech bohů +přivře oči a pozoruje ji, je to nádherně vzrušující, zatne pěsti do opěrek křesla, ale pak si vzpomene co provedl s postelí a zase je pustí+