Pokoj pro hosty

[Wenai Lafayette]

+v očích se jí objeví slzy, jedna steče po tváři ale Wenai ji rozmaže rukou+ Tak mě naučíš tábožit na sněhu? +snaží se mluvit vyrovnaně+

[Geralt]

+Cítí trochu napětí v jejím hlase, ale spokojeně si hoví na jejích ňadrech+ jistě, vždyť jsem ti to slíbil

[Wenai Lafayette]

To jsem teda zvědavá, jestli nezmrznu.

[Geralt]

Slibuji ti, že nezmrzneš, sám se postarám o to abys nestrádala +zakloní hlavu k polibku+

[Wenai Lafayette]

+políbí ho a nevesele se usměje+ Můžeš mě tu chvíli nechat samotnou? Pořebuju si jen něco... promyslet.

[Geralt]

Jistě +zvedne se z vany, ováže si ručník kolem boků, políbí ji do vlasů a jde zpět do pokoje+

[Wenai Lafayette]

+vyhodí si ven nohy, zapálí cigaretu, těžce si povzdychne a snaží se zahnat ten pocit, že se mění v písek a sama sobě prokluzuje mezi prsty+

[Geralt]

+sedí na posteli, nohy spuštěné dolů, ruky opřené o kolena a pokuřuje svoji dýmku+

[Wenai Lafayette]

+típne špačka, vyleze z vody a obleče si halenu, přijde do ložnice, přeleze postel a klekne si ke zezadu ke Geraltovi, tak jako se k nmu přitulí, obejme ho kolem pasu a tvář s položí na jeho záda+ Pěkně to voní.

[Geralt]

+nabídne jí dýmku+ posluž si +trochu se ušklíbne, ták nějak přemýšlel+ Wenai, je všechno v pořádku? Chci říct, když bys mne tu už nechtěla, stačí říct