Pokoj Johna Wilmota

[yohannka]

ale... to prostě nesmíte toto.. +je taková v rozpacích ale nechá si to zapnout+ víte že... spousta dam by vám byla mnohem vděčnější než já, za tohle všechno

[John Wilmot]

+omluvně se usměje+ Někdy člověk prostě nic nenadělá. Šampaňské?

[yohannka]

Vy jste hrozný! +směje se+ ano, dám si moc ráda

[John Wilmot]

+naleje jí, pak sobě a pozvedne sklenku+ Připíjím na vaši krásu, jež zastiňuje všechny hvězdy.

[yohannka]

+taky pozvedne sklenku+ vy jste ale lhář! +usměje se+ tak já připíjím na svého galantního hostitele +usměje se a napije se... a jak je to šampáňo dobrý, tak skleničku rovnou vyexuje, ale pak se zarazí jestli nevypadá jak nějakej alkáč+ emm....

[John Wilmot]

To je pravda! Kdybych lhal, vyrostl by mi nos. +okouzleně se kouká jak to vypije+ Miluji ženy co nejsou zdrženlivé. +zazubí se hned jí doleje, pak ze stolečku vedle přendá talíře s večeří, je to nějaký salát, ale ne moc salátoidní+

[yohannka]

Náhodou, já zdrženlivá jsem! jenom... mi šampaňský moc chutnáá +zašklebí se a koukne na véču+ salát? vás bych tipovala tak na... pečenou husu +uculí se+ Tak dobrou chuť +usměje se+

[John Wilmot]

+usměje se+ Moje taktika je: lehká jídla - těžká vína. Ale nebojte, pak bude ještě desert - čokoládový +dodá s tajemným příslibem v očích+

[yohannka]

těžká vína? Tak to je jasný! Vy mě chcete opít! +směje se a pustí se do jídla+ ale náhodou to chutná moc dobře... mm.. čokoládový, říkáte, no tak.. na ten se těším už teď!

[John Wilmot]

+Mrkne na ni.+ Jistě že vás chci opít. No máte se taky na co těšit, tolik čokolády jsem neviděl už dlouho. Ale pochybuji, že bude sladší než vy.