Salonek

[Neferet]

Tony: +se zaujetím ho poslouchá+ Myslím, že z toho tak lehce nevyklouzneš. +pousměje se, když vidí jak se ošívá a rozhodne se ho trochu potrápit, i když ví, že se jí to nejspíš vrátí+ Nějak si to nedokážu představit. +tváří se, tak, že by jí rozhodně nikdo neuvěřil+ Takže nějaký podrobnosti budu potřebovat, abych měla nějakou představu. +usměje se+ Ták ... +zamyslí se+ ..třeba mi řekni, co jsi všechno pro ni jako otrok musel udělat.

[Styx]

Nef: +usměje se na ni a významně mrkne, jako že jí schvaluje, že toto téma nemíní jen tak opustit+

Tony: Tak jsem zvědavá, jak se z toho teď vykroutíš +směje se škodolibě+ Pamatuj, že musíš říct jenom čistou pravdu. Já to budu kontrolovat, jestli si nevymýšlíš, nebo něco nezatajuješ +vychutnává si ho+ Tak do toho +pohodlně se mu usadí na klíně a napjatě čeká na jeho jistě zajímavé vyprávění+

[Tony Dolohov]

Nějaké zvědavé, mé dámy °ušklíbne se° Ale proč ne °začne neochotně° Plnil jsem Styx všechna její přání... ponižoval se... poslouchal jako pes... °leze to z něj jak z chlupaté deky° ...ležel jsem jí u nohou a přijímal ponížení, když mi zabodávala podpatky hluboko do prsou... líbal jsem jí nohy... nasával do úst prsty na bosých nohou... jeden po druhém... každý zvlášť … °kouká přitom Styx hluboce do očí° ...klečel jsem na čtyřech a uspokojoval její klín... to nebyl trest, ale maximální vzrušení... °šeptá a jakoby zapomněl, kde a s kým je, zcela se vžívá do svých vzpomínek, pořád sleduje Styxinu tvář°...třásl jsem se na její pohlazení, když byla spokojena... nebo potrestání, když jsem nesplnil rozkaz podle jejích představ... záda jsem měl pod jejími ranami bičem rozedraná... ten trest z jejích rukou mě silně vzrušoval... °oči mu podivně planou° ...fascinovaně jsem přijímal bolest, kterou mi působila a chtěl jsem víc a víc... s pouty na svých rukou a nohou, od kterých má klíček jenom ona, jsem jí chtěl otročit až do své smrti °odmlčí se, aby si olízl vyprahlé rty a nespustí zrak se Styxiných očí°

[Neferet]

+se zájmem poslouchá Tonyho, ale když si všimne, jak je ztracen ve svých vzpomínkách a jak hledí Styx do očí, trochu se sveze na židli a přeje si, aby byla jinde, vezme si skleničku a začne upíjet, přitom se za ní trochu schovává+ Ehmn. +vypraví ze sebe+ To zní +odmlčí se a trochu si odkašle+ opravdu zajímavě.

[Styx]

+ze začátku se jen škodolibě usmívá, jak si Tony poradí s odpovědí a co všechno Nef hodlá prozradit, jeho upřený pohled mu pobaveně oplácí, ale čím dál víc jí dochází, že jeho naléhavá slova jsou adresovaná vlastně jí a náhle pochopí jejich hlubší význam, úsměv se jí pomalu vytrácí ze rtů, sklopí zrak a je jí hodně mizerně+

[Tony Dolohov]

Nef: +vyrušen z rozjímání se otočí po jejím hlase a zastřený zrak se mu během dvou vteřin opět vyčistí+ Tak teď už znáš naše tajemství. Doufám, že tě to nešokuje, čeho všeho je smrtijed schopný +směje se a chová se suverénně, jako kdyby se nic nestalo+

Styx: +nedá ničím na sobě znát, jak ho ta vzpomínka zasáhla a bolestí svírá srdce, všechna slova, která vyřkl, věnoval jí a ví, že to pochopila, pozná, že je z toho rozhozena a sobecky ho to potěší+ Nechceš se přece jenom zúčastnit naší hry, lilie? +navrhne jí záměrně a tváří se pokrytecky vesele+

[Neferet]

Tony: Šokovat? Ne. +řekne a opět se narovná+ No, tak možná trošku. +připustí neochotně s úsměvem+ Spíš mě stále překvapuje, co je člověk z lásky ochotný udělat. +pousměje se, ale když si všimne, jak se na Styx tváří trochu se zamračí+ Takže kdo je nařadě? +zeptá se, šoupne k nim dýku a těká očima z jednoho na druhého+

[Styx]

Tony: +mlčky ho sleduje, pozná ho dokonale a ví, co se v něm odehrává, až teď – po jeho slovech, které jí řekl od srdce, jí v plném rozsahu dochází, jak krutě mu ublížila+ Proč ne +souhlasí a snaží se nabrat zpátky ztracené sebevědomí+ Ráda se vám odhalím až na kost +je rozhodnuta zapojit se do hry, přestože ví, že až na ni padne řada, Tony si na ní smlsne - nebo možná právě proto, je presvědčena, že si to zaslouží a bere to smířeně jako svůj trest +

[Tony Dolohov]

Nef: Člověk je z lásky schopen všeho, věř mi. I zabít. A nemusí to být pokaždé jenom smrt soka +zablýská se mu krutě v očích+ Styx má štěstí, že jsem ho ušetřil. Víc, než na pomstě mi záleží na jejím štěstí +v očích se mu odráží utrpení, je vidět, že Nef nakousla velice bolestné téma+

Styx: +sleduje ji koutkem oka a začíná si dělat starosti, jestli to nepřehnal+ Myslím, že na řadě bude Styx, jen ať ji taky trošku potrápíme +mrkne vesele a přisune k ní dýku, po krutosti a bolesti už není ani památky+

[Neferet]

+těká očima z jednoho na druhého, strašně jí mrzí, že jim nemůže nijak pomoci, ale tohle si budou muset vyřešit sami mezi sebou, ona je tak akorát může vyslechnout a promluvit si s nimi o tom, ale nic víc+

Tony: +rozhodne se jeho slova nijak nekomentovat, a když vidí bolest v jeho očích, zalituje, že s tímhle začala, trochu se pousměje, takovým tím konejšivým způsobem a podá Styx díku+