Jidelna a bar

[Manori]

*Sem se chodí hosté a důstojníci najíst a pobavit*

[Postrach]

*dojdou do jídleny, kde Postrach zavolá na kuchaře...otočí se na Man,jestli taky nechce, ale ta zavrtí hlavou...Posadí se, odloží klobouk a proplete si prsty*
To je teď jedno. Spíš mi řekni, jak si to představuješ dál?

*Kuchař se objeví s mísou masa pro Kocoura a zas zmizne*

[Manori]

*taky si sedne za stůl*
Já nevím...asi bychom měli zůstat na chvíli každý sám. Třeba to pomůže.

[Postrach]

Hm. Takže mám prostě počkat, až si vy dva užijete a ty se pak rozhodneš jestli svého manžela vezmeš na milost?*netváří se moc hezky. když se Man nadechne tak zvedne ruku* ne, dobře..dobře..nechci se hádat. To nemám zapotřebí..možná bychom měli jít od sebe úplně. Myslel jsem že chápeš, kým jsem a co dělám. A že to bude chtít ústupky. A takhle to nikam nevede.

[Manori]

Já si to taky myslela. *prohlíží si vzorek na ubrousku* Jenže to není v tom.Tys mě tady nechal..*Když po ní šlehne nehezkým pohledem dodá rychle* jistě s ochrankou a prostředky..ale..*shodí poskládaný ubrousek* měla jsem strach..kde jsi a co se děje. Byls tak dlouho pryč a já nevěděla, co s vámi je. Nebyla jsem pro tebe dost důležitá, aby ses vůbec ozval. *zakroutí hlavou*to mi nestačí...sedět na zadku a jen poslušně čekat. Já..nechci zničit náš vztah..jen si myslím, že teď jsme oba příliš ..naštvaní..ukřivdění..na to, abychom se mohli k sobě prostě vrátit a tvářit se, že se nic neděje. Nemůžu nic, než se omluvit, že..nejsem dost silná..asi nedokážu být tak zásadová a správná jako ty. *zvedne se.* Promiň.

[Kocour]

*nejdřív vymete misku a pak si vyskočí na stůl, takže sedí mezi Postrachem a Manori*
Mňau? *je sytě žlutý a mrzutě pošvihává špičkou ocasu*

[Postrach]

*chytne ji za ruku, když se zvedne. Man sebou cukne, jak to nečekala a on ji zase pustí* to se nemůžu dotknout ani vlastní ženy?*pozvedne obočí* V tom případě...víš co..běž..Běž a zkus, jestli tě někdo udělá šťastnější. Třeba se ten tvůj ochránce ukáže jako ten, který se dokáže ti víc věnovat. Nebudu tě držet. *i on se zvedne, vezme si od jednoho z procházejících důstojníků složky* Kdyby něco, víš kde mě hledat. *otočí se k odchodu do pracovny* Když ne..rozvodové papíry lze připravit rychle...chápeš ale, že se nemůžeš ode mě odtrhnout? Ne úplně, záležitosti Klubu nás budou vždycky spojovat.. Ať chceme nebo ne.* S tím vyjde ze dveří a nechá pootevřeno, aby se Kocour mohl volně pohybovat po lodi. Posádku upozorní na jeho přítomnost*

[Kocour]

Mňau? *zadívá se nechápavě na Manori, pak seskočí ze stolu a běží za Postrachem*

Mňau? *snaží se upoutat Postrachovu pozornost a plete se mu pod nohy*

[Manori]

*stojí tam jako solný sloup a trochu se třese a kouká za Postrachem. ale co taky chtěla, že. Chvíli to rozdýchává, pak se sebere* No..a je to. Ale mohlo být hůř..co to povídám, to bylo to nejhorší...trpělivý a chladnokrevný až do konce. *Povzdechne si* Pohlídej ho, Kocoure...ať neudělá nějakou blbost..*zavolá za Kocourem, je nakonec ráda, že to má za sebou a vydá se na pevnou zem*

[Postrach]

*málem se na chodbě přes kocoura přerazí* No co je?*mračí se*