Fantazie nevede k šílenství. Co vskutku k šílenství vede, je rozum. Fantazie opuštěná rozumem plodí nemožné stvůry. Spojená s ním je matkou všech umění a zdrojem jejich zázraků. - Francisco de Goya y Lucientes-
*Pochoduje po pracovně, pak mrští složkou do rohu....zaslechne škrábání, chvíli odolává, ale pak ho pustí dovnitř* No tak pojď...*sesbírá rozházené papíry a hodí je na stůl. Naleje si bloody marry, je sice studená a hnusná, ale to je mu teď fuk*
(tak a já pro dnešek padám:) ale cíl splněn, Postrach je zpátky na LoS. uff..
*prosmekne se dveřmi jako blesk, otře se Postrachovi o nohy a vyskočí na stůl, kde se usadí přesně na těch rozházených papírech* Mňau? *upře na něj svoje oči jako dvě hvězdy, zdánlivě náhle příliš velké i na tak velkou kočku*
*přeleze Postrachovi na klín, šťouchne ho hlavou do hrudi a změní barvu na uklidňující vínou a jeho oči dostanou barvu Manořiných očí, stočí se Postrachovi na klíně a začne hlasitě příst jako nastartovaná motorka tím konejšivým způsobem, který odplavuje starosti a uspává*
*opře se mu tlapkami o hrudník a přistrčí čumák k jeho obličeji, až ho polechtá vousky* Mňau? *hravě zoranžoví a pošvihává špičkou ocasu, určitě se v pracovně najde něco, s čím by si kocourek mohl s Postrachem hrát*
*chvíli kouká na Kocoura* nemáš mořskou nemoc? *že je v tak hravé náladě* Měl bych projít tyhle papíry pro šéfa přístavu...*zvedne ruce* no dobře, ale chvilku...*zmuchlá jedny desky složek do pevné koule a hodí ji kocourovi*
*seskočí Postrachovi z klína a vrhne se po papírové kouli* Mňau! *honí jí sem a tam po pracovně, pak se přikrčí v rohu, břicho přitisknuté k zemi, zadkem vystrčeným do vzduchu zavrtí a vyrazí, skočí na kouli, zase od ní odskočí, doběhne k Postrachovi a packami mu obejme nohu a hned zase odskočí, jako by byl na pružinkách, vyvádí jako malé kotě*