Night of the Orient - Ostrov

[Geralt]

+pomůže jí s oblečením, nepřestávaje se líbat+ Wenai, nic nedělej, u nás máme takové úsloví, proč by žena dělala co může udělat muž +políbí ji znovu a rtama putuje přes bříško až ke slabinám, kde ji nejprve líbá na vnitřní stranu stehen a jazykem kmitne přes její okvětní plátky+

[Wenai Lafayette]

Chci se tě dotýkat, jen tě cítit v rukách. +rukama mu projíždí vlasy a zavzdychá+

[Geralt]

+přisaje se jí na poštěváček a pomalinku ji dráždí jazykem, zajíždí jím do jejího nitra a kmitá jím jak had. Rukou ji hladí po ňadrech, jsou to jen letmé doteky, nepřestávaje ji sledovat očima+

[Wenai Lafayette]

+mhouří oči vzrušením a vzdechy se jí derou pootevřenými ústy, pak ho najednou chytne za ruku+

[Geralt]

+ustrne v péči o její krásně vonící tělo a zvedne hlavu+ co je? +no jo, je trochu vyhukaný, se o ni hold bojí+

[Wenai Lafayette]

Je to nádherné. +zašeptá, ale jeho ruku nepustí+

[Geralt]

+se mu ulevilo, už se lekl že jí něco bolí, či tak něco. Opatrně jí roztáhne nožky a aniž by se jí skoro dotýkal do ní pomalu, pomaloučku vnikne a na chvíli okamžiku si vychutná krásu splynutí, skloní se k ní pro polibek+

[Wenai Lafayette]

+zachvěje se touhou, když do ní vstoupí, když ucítí jeho tvrdost zase v sobě, přijme jeho ústa k polibku+

[Geralt]

+ó Melitelé, tak moc rád by si ji vzal divoce, nespoutaně, nicméně se začne pomalu zavrtávat do jejích hlubin. Kratšími, hloubějšími přírazy si bere její lůno. Cítí jak se její hebkost kolem něj svírá, hlava se mu točí z její vůně+

[Wenai Lafayette]

Ach +vzdychá, cítí mírné napětí ve zraněních, ale to je úplně potlačeno vzrušením stoupající od rozkroku k srdci+