Ten pokoj vlevo nahoře

[Wenai Lafayette]

+vzbudí se a spokojeně se protáhne, tiše sykne, když ucítí hojící se ránu na hrudníku, opatrně vyleze z postele, aby ho nevzbudila, natáhne na sebe župan, chytne rum a cigarety a vyjde na balkon, venku svítí sluníčko a už tam ani není taková zima, tak odmete z jednoho proutěného křesla sníh, sedne si a vyhodí nohy na zábradlí, lokne si rumu, zapálí si cigaretu a je jí krásně, začne zpívat hlubokým melodickým hlasem, a tiše, ne tím příšerným ječákem co měla včera večer+

Pojď, uvidíš stěny začouzený,
pár stolů, jen loučí osvětlených.
Řev, chvástání, někdo na stole spí
- nádhernej výlet do bájí.
Noc končívá ranní kocovinou,
lesk pohárů plnejch medovinou.
Šenkýřka s úsměvem hosty vítá,
korbely nedopočítáš.
Na nitkách dějin se schází
postavy dávných hrdinů.
Čas po nich prachem jen hází,
nechce je tvořit zpět ze stínů.
Když už padli....

[Geralt]

+paprsky slunce ho pošimrají na tváři a tak se jen přetočí na bok, v polospánku se natáhne rukou po Wenai, ale nic nenajde. Otevře oko, pak druhé a rozhlídne se po pokoji, uvidí otevřené dveře na balkón a uslyší ji zase zpívat, pousměje se, vyhrabe se z postele a bosky ťape za ní+
Krásné ráno +skloní se a políbí ji do vlásků+ neříkej, že jsi tady pila celou noc +dřepne si u ní a položí ji hlavu na stehno+

[Wenai Lafayette]

+usměje se na něj+ Ahoj, to ne, jen jsem měla chuť připít tomuhle nádhernýmu dni, no není krásně?

[Geralt]

+souhlasně zamručí, protože mu je krásně, sluníčko ho hřeje, hlavu má v klíně nádherné ženy, co víc si může přát+ Je ti už líp? +zeptá se po chvíli starostlivě+

[Wenai Lafayette]

+požitkářsky vyfoukne kouř+ Je mi nádherně.

[Geralt]

To jsem moc rád +líbne ji na stehýnko a trošku jí rozhalí župánek+

[Wenai Lafayette]

To já taky. +chytne ho za hlavu a přiblíží si jeho ústa k polibku+

[Geralt]

+ lačně se jí přisaje na rtíky, pak ji zvedne, vklouzne do křesílka místo ní a posadí si ji na klín, rukama ji objímajíc+

[Wenai Lafayette]

+jednou rukou mu šmejdí ve vlasech a druhou po zádech a strašně nenápadně si loktem shodí z nohou župan+

[Geralt]

+pohled mu padne na její odhalenou kůži a v kalhotech mu to zase začne stoupat+ je mi tu nějak chladno +zvedne se a nese ji do pokoje, kde ji položí na posteli+ kde jsem to přestal, aha, už vím +začne ji vášnivě líbat a prsty ji bloudí po bříšku, přes záda až na pevný zadeček+