Obývací pokoj

[Eternity]

(no, to je klasika - já tady mám málem otřes mozku, abych se vymáčkla, a on je rád, že si dá čouda a nechá mě vykecat... zmetek!)

Fab: koukne na něj, je jí jasný, na co myslí - a že to není její teorie. dobře mu tak! pak se bude divit i patama! ale né, že by ji to šokovalo... jako ženská ví, že holky nemají potíže se zásadou "jak nahoře, tak dole", ovšem chlapi to mají "buď nahoře, nebo dole". život. jenom doufá, že se to nakonec nějak - osmózou - vsákne a všichni ve zdraví přežijí... tak jenom pokrčí rameny a řekne: jděte si. a žádný vajgly po zahardě! nezapře se ženská.

[Fabien]

Et: +Jasně, že ne, milostivá...+ (už se vidí u Tirage v posteli) Típne vajgl o parapet a vkusně ho odhodí do prázdného květináče.+ Ten bys si, prosím, zamlouval, jako popelník. Nevadí?...Jo, Molly taky kouří, takže to vlastně dělám kvůli ní, aby se tu necítila trapně...+Udělá oči děsně hodného kámoše, prosmíkne se kolem Et a zmizí v domě.+

[Eternity]

Fab: koukne po něm nenadšeně, ale smířeně - když si je její drazí oblíbili, tak bude prudit jen tak středně, snesitelně... to budete trávit většinu času před barákem... ale kývne na květináč. pořiďte si jich víc, obětavá osobo, zahrady se mění. a se slovy: aspoň že si přitáhla altruistu... zapluje zpátky k Morfeovi na gauč a vezme si od něj podávanou skleničku vína.

[Morfeus]

Et: podá jí vínko. tak co tvá milosrdná mise poučení? vypadáš nějak zdrchaně. přitáhne si ji k sobě.

[Eternity]

Morf: jako vždycky. je mimo. ale nedivím se. lidi na to prostě nejsou zvyklí. upíjí zamyšleně a postupně se jí vrací dobrá nálada. hlavně proto, že je tu Morfeus s ní. vždycky zapomenu, jak moc jsi chytrý, chápavý, milý... krásný... a tak podobně. probírá se mu vlasy a lísá se. s úsměvem něžným - až okouzleným si ho prohlíží. takhle ve srovnání to vždycky tak vynikne...

[Morfeus]

Et: hmmm, pěkně se to poslouchá. ale začínám mít strach, co budeš chtít, že takhle mluvíš. usmívá se na ni nedělej si starosti. minule to s Tir bylo horší... mně se docela líbí. oba. hladí ji po zádech jednou rukou. cha, mělas mu říct, že když tě neposlouchaj, že je i biješ. třeba by měl větší respekt. šklebí se na ni.

[Eternity]

Morf: myslíš rovnou jim jednu natáhnout, aby věděli, co je čeká a nedělali si iluze? já to zvážím... možná příště. odloží si skleničku a pověsí se mu na krk. a k obědu dostanou chleba s taveňákem a tatranku. zatrest! pf, se budu rozčilovat, vařit a oni si zalezou na pokoje a budou tam... to jistě!

[Morfeus]

Et: sprááávně! hladí ji po zádech, krku a sjede na boky. ať vařej oni a my budeme souložit! pojď k nám a buď na mě hodná, když jsem tak výjimečnej a úžasnej. pak mi tatranky nevaděj. zasměje se jí na rameni a olízne jí ouško. začnou se líbat. pak se zvednou a vezmou si zbytek vína a za ruku se vedou a zdejchnou se k Eternty.

[mollyz]

+Vstoupí do prázdného pokoje a rychle zhodnotí situaci. Na stole zbytky snídaně, u gauče prázdná lahev od vína a dveře na zahradu otevřené.+ Fabien už tady je, v lepším případě tu byl a už ho stihli vyhodit....+Pak se zasměje.+ Teda, takové uvítání by neměla ani královna.

[Isamun]

spolu s Molly se sem přemístí chvíli po tom, co Et a Morf zmizeli k sobě.
Molly: vítej, pojď dál. sedni si někam. mávne rukou, jako ať si vybere, kde se jí líbí. hele, snídaně. chceš kafe? nebo něco? kouká, co je prostřeno a připraveno. ještě není ani moc studený, docela to jde. sáhne na konvici s kafem.

(tohle sem rvu už asi půl hodiny - a internet mi padá do kanálu ! haůůůů)