Zahrady a les

[Syriana Spinnel]

N: +se zase chichotá a znovu natáhne ručku a pohladí koníka po hřívě a pak ho hladí na krku+ já se pžece nebojím
S: +kůň zastříhá ušima a jedním krokem přejde ke dveřím stání, oňufá nabízené a pak to schlamstne, Syrianě zůstane jenom oslintaná ruka. Syr se usměje a pohladí koňa mezi očima a pak po lících+ Kdopak jsi hm? +šeptá mu tam do ucha+

[Viktor Lafayette]

Jistě že se neojíš, ty jsi stašně statečná. Chceš se na něj posadit a projet se a abych se nebál, tak bych jel s tebou.

[Syriana Spinnel]

N: no tak joo, můžeš jet se mnou +řekne strašně vážně, ale vidina jízdy na koníkovi ji strašně nadchne+ mamíí já pojedu na koníškovi
S: +otočí se od koně na svoje dva poklady+ téda, ty jsi šikulka +přijde k nim a vezme si ji od Viktora, aby mohl koníka nachystat+ a to pojedeš uplně sama?

[Viktor Lafayette]

+strojí koně, kouká na ně, usmívá se a je šťastný+

[Syriana Spinnel]

N: ale mamí, pžece se mnou pojede táta +zavrtí hlavou jestli je jako normální+ tak úúž? +vrtí se jí v náručí, celá nedočkavá+
S: +co malá řekne ji zarazí, nicméně se pak usměje a pohlédne na Viktora+ no jasně že pojede

[Viktor Lafayette]

+když uslyší táta tvář se mu roztáhne do neuvěřitelného úsměvu, oči mu jen září, vyskočí na koně a vezme Nicci z náruče Syr, bezpečně ji posadí na sedlo před sebe+ Tak se pevně drž, broučku. +a pobýdne koně do kroku+

[Syriana Spinnel]

S:+dívá se na ně a srdíčko jí plesá štěstím, které se jí dostalo+
N: +drží se za sedlo ale pak vztáhne ručky a položí je na jeho+ vidíš, taky žídím koníka +zasměje se jak rarášek+

[Viktor Lafayette]

No jo a jak ti to jde. Ty budeš úžasná jezdkyně. +vede koně pomalu přes zahradu+

[Syriana Spinnel]

S: +se za nimi chvíli dívá, pak si tam sedne na lavku vedle stájí a nastaví tvář sluníčku, které jí tak strašně moc chybělo+
N: a budu taky koníška? +zeptá se zvědavě a opře se mu o hruď+

[Viktor Lafayette]

No jistě, můžeš mít vlastnho koníčka. Můžeš si ho vybrat.