Zbrojnice

[Wenai Lafayette]

+nervozně se usměje a drží se ho+ To se ti řekne, ale já mám tendence z takovýchle věcí padat. +když ale ucítí jeho rty nabývá jistoty, protože mu věří+

[Geralt]

Už tím že na padání myslíš, děláš chybu. Zapomeň na to a mysli jen na mě, na mé rty, na mé tělo, které je tak blízko tvého +říká jí tiše mezi polibky a rty jí sjede na krček a zase zpátky, pak udělá jeden krok dozadu, takže je mezi nimi malý rozestup+ Polib mne, Wenai

[Wenai Lafayette]

Myslím, že by mi to šlo líp, kdyby jsi neměl košili. +zkusí vyjednávat a svůdně zamrká+

[Geralt]

Dobrá, tak mi ji sundej +pomůže jí tím, že si knoflíčky rozepne sám, ale víc nee+ neboj se, já tě držím

[Wenai Lafayette]

+sledujíc jeho prsty rozepínající košili udělá dva drobné krůčky k němu a začne mu ji stahovat, pak ji hodí na zem, vítězoslavně se osměje a natáhne pro polibek+

[Geralt]

+políbí ji vášnivě a prsty jí zajede pod blůzku+ skvělé +chytne ji za boky a udělá krok vpřed a ona udělá krůček vzad a tak tam s ní chvíli promenáduje po kladině+ Svlékni se pro mě +pustí ji boky, ale ruce má kolem ní, ale nedrží ji+

[Wenai Lafayette]

+odhodlaně se usměje, má to nahodou těžší, protože má košili přes hlavu, pomalu svůdně odhaluje kousek po kousku břicho a pak prsa a rychle si košili přetáhne přes hlavu, trochu se zapotácí, ale ustojí to+

[Geralt]

+neskonale si užívá odhalování kůže kousíček po kousíčku, když se objeví bradavky, přejedí jí po nich palci+ nádhera, a teď pojď sem +roztáhne paže, zvaje ji tak na jeho hrudník+ a vem si mé tělo

[Wenai Lafayette]

+je čím dál jistější, přijde k němu, chytne ho za pas a dlaněmi přejede na záda, lehce ho kousne do krku+

[Geralt]

+spokojeně zamručí, všímaje si jejích pokroků. Do dlaně uchopí její ňadro a začne ho hníst+