Zahrady a les

[Syriana Spinnel]

Já vím +pohladí ho po tváři a přitulí se k němu+ měl jsi pravdu slunce mě prohřálo a mám energie na rozdávání, co takhle se kousek projít?

[Viktor Lafayette]

+usměje se, chytne ji za ruku a vyrazí nějakým náhodným směrem+ Chtěla bys jít na nějaké konkrétní místo?

[Syriana Spinnel]

Ani nevím +užívá si kouzlo okamžiku+ chtěla bych se podívat k útesům, ale pěšky je to daleko +sehne se a utrhne drobný kvíteček sněženky a přivoní k ní+

[Viktor Lafayette]

Tak uvidíme kam dojdem +chytne ji za pas+ Vždycky tu bylo krásně a sebou je tu ještě krásněji.

[Syriana Spinnel]

+přitulí se k němu jak tak jdou+ víš já jsem zase přemýšlela, když jste jeli na koni

[Viktor Lafayette]

A na co jsi přišla, lásko? +zeptá se se zájmem+

[Syriana Spinnel]

Že ten byt ještě nějakou chvíli počká +usměje se na něj a zase nastaví tvář paprskům slunce+

[Viktor Lafayette]

+sleduje nádhernou křivku jejího obličeje, její pleť září pod paprsky zimního slunce+ Jak chceš, Wenai to určitě potěší. Ale nemusíš to dělat jen kvůli ní, dělej to hlavně kvůli sobě.

[Syriana Spinnel]

To není jen kvůli Wenai lásko, ale tobě, i mně. Ty bys byl nešťastný dříve či později a já bych byla smutná z toho, že jsi smutný ty. A taky, cožpak můžu vzít Nicci její novou zálibu v ježdění na koni +upře na něj studánkově modré oči a usměje se+

[Viktor Lafayette]

+usměje se+ Myslíš, že když ji koupíme koně, že to nepoznamená její charkter? Nechtěl bych ji rozmazlit. +ptá se vážně+